I biozemědělství někdy znamená pro přírodu víc škody než užitku. Jak pěstovat a neničit?
Jakékoli zemědělství je velký zásah do přírody, výjimkou není ani biozemědělství, které páchá obrovské škody na rozmanitosti druhů. Ukazuje to například výzkum vědců z cambridgeské univerzity publikovaný v roce 2018. Jak najít řešení udržitelné pro lidstvo i pro přírodu? Na to hledali odpověď nizozemští filmaři Karsten de Vreughd a Hidde Boersma. Na pražském festivalu populárněvědeckých filmů se s nimi setkal reportér Martin Srb.
Jak vás napadlo zabývat se zemědělstvím, půdou?
Karsten: No, já jsem filmař a Hidde má doktorát z půdní mikrobiologie. Je to vtipná kombinace, vědec a umělec spolupracují.
Čtěte také
Hidde: Často to vypadá tak, že přijdu s něčím nudným. Karsten z toho udělá něco vtipného a tvůrčího. Takhle asi pracujeme.
To je i případ vašeho nejnovějšího filmu, který se jmenuje Vydlážděný ráj (Paved paradise)?
Karsten: Ano. Hidde za mnou před dvěma lety přišel, že chce natočit film o využívání půdy. Říkal jsem si: To snadne, to je nuda. Ale on na to, že je to moc důležité, tak jsem se ho vyptával.
Zeptám se i já…
Hidde: Podle mě to je fascinující. Biologii jsem studoval před dvaceti lety a už tehdy se vědělo, že biodiverzity ubývá hlavně proto, že se ztrácí přirozené prostředí. Jenže ve veřejném prostoru se debatovalo o všem možném – o dusíku, pesticidech, mikroplastech – jenom ne o využívání zemědělské půdy. Potřebujeme více prostoru pro přírodu a pěstovat potraviny na menší ploše.
Organické zemědělství zabírá o třicet až čtyřicet procent více půdy, aby vytvořilo stejné množství potravin.
Hidde Boersma
Karsten: Jako lidé jsme zvyklí uvažovat takhle: Když je něco špatně, vrátíme se o krok zpět. Harmonie s přírodou, zpomalit... Chceme ale upozornit na to, že i tento přístup může poškozovat životní prostředí. Neříkáme, že je to vždycky špatně a že intenzifikace je vždycky dobře! Není to buď-anebo, ale jedno s druhým.
V čem je podle vás problém?
Hidde: Organické zemědělství zabírá o třicet až čtyřicet procent více půdy, aby vytvořilo stejné množství potravin. Když porovnáte hektar biopole a konvenčního pole, na tom bio sice žije více živočichů, ale vykoupené je to tím, že potřebuje větší plochu. Může být lepší zintenzivnit pěstování a nechat prostor opravdové divočině.
Karsten: Navštívili jsme univerzitu v Cambridgi, kde vyzkoumali, že jakmile začnete půdu jakkoliv obdělávat, osmdesát procent biodiverzity je pryč. Nezáleží na tom, jestli jste ekofarma. Intenzivní zemědělství je problém, ale nevyřešíme ho extenzivním zemědělstvím. Problém je zemědělství jako takové a musíme pochopit, že jídlo není zadarmo.
V Kostarice v 80. letech zastavili kácení pralesů, vybrali si nejúrodnější půdu pro zemědělství a všechno ostatní vrátili přírodě.
Karsten de Vreugd
Musíme si vybrat: Chceme zabrat půdu? Chceme pesticidy? Chceme zavlažování? Tohle všechno musíme vyvažovat. Potřebujeme co největší výnosy, a přitom co největší biodiverzitu. Nebude to nikdy na sto procent, ale třeba padesát na padesát nebo třicet na sedmdesát... Jak to má být, to nevím. Je to na našem rozhodnutí, jak si ceníme jídla a přírody.
Čtěte také
Zachytili jste ve filmu nějaký dobrý příklad?
Karsten: Ve filmu porovnáváme sdílení půdy s přírodou, versus rozdělení půdy – separace zemědělství a volné přírody. Obojí má své výhody i nevýhody. V případě rozdělení máte víc prostoru pro opravdovou přírodu.
Tohle udělali v Kostarice v 80. letech – zastavili kácení pralesů, vybrali si nejúrodnější půdu pro zemědělství a všechno ostatní vrátili přírodě. Není to ideální, pořád mají problémy třeba s pesticidy nebo se znečištěním vody, ale biodiverzita je úžasná. Potřebují ještě optimalizovat intenzivní zemědělství, aby nebylo tak škodlivé.
Hidde: Myslím, že by to mohl být vzor pro Evropu. Tady pořád pěstujeme plodiny na nevhodných půdách. Mohli bychom je vrátit přírodě a místo toho se soustředit na ty nejúrodnější. To by byl fantastický kontinent.
Související
-
Povinně víc chránit přírodu v zemích EU? V Česku dostala nejvíc na frak zemědělská krajina, říká Mik
Do konce století by mohlo až polovině všech druhů hrozit vymření. Změnit by to mohla světová dohoda o ochraně biodiverzity, kterou pomohla dojednat Česká republika.
-
Klimatická konference COP27. „Lidstvo přiznává, že vlastní vinou balancuje na hraně propasti“
V egyptském Šarm aš-Šajchu probíhá klimatická konference COP 27. Jedním z hlavních témat bude i finanční pomoc zemím, které ničí důsledky klimatické změny.
-
Planetu zamořuje rapidně rostoucí objem chemikálií. Omezit jej podle vědců může cirkulární ekonomika
Znečištění planety se rychle dostává do stavu, kdy bude ohrožovat i lidi. Vyplývá to ze studie Stockholmského centra pro odolnost, která sleduje znečištění chemikáliemi.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.