Život na ostrově: návštěva lékaře zabere i čtyři dny, ale ostrované si pochvalují pospolitost jako za starých časů
Moře má pro nás suchozemce nádech dobrodružství a romantiky. A co teprve takový život na ostrově, to může být snem mnohého z nás. Dokázali bychom ale na ostrově žít? V čem je to jiné? Odpověď na tuto otázku hledal zpravodaj ve Velké Británii na ostrově Tiree, který je součástí souostroví Vnitřní Hebridy. Pokud by člověk hledal odlehlé místo, nalezne ho právě tam.
Po čtyřech hodinách plavby z přístavu Oban připlouvá trajekt k přístavnímu terminálu. Tam mě čeká Alan. Sedmdesátník, který se spolu se svojí ženou na ostrov, takříkajíc na důchod, odstěhoval.
Centrum všeho dění je molo
„Když jsme tady začali žít, chodili jsem k molu každý den. Brzy jsme se tak seznámili se všemi sousedy na ostrově. Bylo to jako za starých časů. Když přijela loď, mířili do přístavu úplně všichni,“ vzpomíná.
Čtěte také
Ostrov Tiree je kus pevniny vysunuté do vod Atlantického oceánu. Když člověk jede prstem po mapě, daleko na západě narazí na pobřeží Kanady. Na ostrově o rozloze necelých osmdesáti kilometrů čtverečních žije nastálo šest stovek obyvatel.
„Nejvíc oceňuji pospolitost naší komunity. Samozřejmě, že to má výhody i nevýhody. Někdy se o sobě dozvíte věci, které ani sám nevíte. Jednou jsme přišli do kavárny a majitelka nám říká: je to pravda, že se stěhujete pryč? Nic takového jsme ale neměli a nemáme v plánu. Na druhé straně, když začala pandemie, nevím ani kolik lidí se nabídlo, že nám bude nakupovat,“ pochvaluje si Allan, pastor, toho času na odpočinku.
Není to život na samotě
Život na ostrově oceňuje i Alanova žena Ursula, byť přiznává, že si jí stýská po rodině a vnoučatech. „Opravdu se cítíme být součástí komunity. Zároveň jsem ráda, že bydlíme ve vesnici. Žít na samotě, s kilometr vzdálenými sousedy, to by se mi nelíbilo. Neřídím auto a tady můžu jít pěšky do obchodu i na poštu,“ pochvaluje si.
Nakupování ale má své limity. Na ostrově jsou dvě samoobsluhy a pár malých obchůdků. Pokud v nich člověk nesežene to, co potřebuje, má smůlu. I když ne tak docela.
Dopravní letiště obstará online nákupy
„Oproti sousednímu ostrovu Coll máme výhodu letiště. Když něco potřebuješ, sedneš k počítači a koupíš si to. Nákup často dorazí už další den. Piloti dopravních letadel přezdívají Tiree jako ostrov Amazon. Podle toho internetového obchodu,“ směje se Alan.
Ostrovní život se od života na pevnině liší hlavně tím, že tady musí člověk plánovat dopředu. Podle jízdního řádu sice jezdí trajekt skoro každý den. Zejména v zimě ale do dopravních spojů často promlouvá počasí.
Život podle plánu
„Člověk se musí naučit věci plánovat. Představ si, že máš třeba na čtvrtek objednané vyšetření u lékaře v Obanu nebo v Glasgow. Ve středu loď nejezdí, takže musíš vyrazit už v úterý. A protože loď odjíždí z pevniny už v sedm ráno, zpátky se nedostaneš dřív než v pátek. Ale když je počasí špatné, ferry vůbec nemusí jet. Ale s tím se na ostrově musí počítat,“ uzavírá Alan Millar.
Pocit, že by snad byl na ostrově odstřižený od světa, prý rozhodně nemá.
Související
-
Je mu osmdesát a žije na samotě u lesa v horách jižního Kavkazu. Dál už cesta nevede
Na svazích Kavkazských hor odpradávna žijí lidé. V 60. letech minulého století se tady usadil i pan Armén. Společnost mu dělají krávy, ovce, kozy, slepice a jeden pes.
-
Půl dne ostrov, půl dne pevnina. Život ostrova Lindisfarne řídí příliv a odliv
Ostrov Lindisfarne u břehů severovýchodní Anglie je přílivovým ostrovem. Když příliv opadne, vynoří se kilometrová šíje se silnicí. Když hladina stoupne, cesta zase zmizí.