Zdeněk Zbořil
Kdo jsou pravicoví radikálové a co vlastně chtějí? A nahrává jim současná ekonomická krize? O tom mluvila Lucie Výborná se svým čtvrtečním hostem, politologem Zdeňkem Zbořilem. Kromě toho však také o tom, jak Zdeněk Zbořil hodnotí českou politickou kulturu. "Dnes se v souvislosti v naším předsednictvím Evropské unii ve Vídni opět objevilo, že Češi jsou buď hulváti, nebo lokajové. A například zdvižené prostředníčky v české sněmovně jsou důkazem toho, že tento trend proniká i do politické kultury - čeští politici jsou obecně neslušní a nevycválaní." V pátek 6. února bude hostem geolog Radek Mikuláš.
Pět procent bláta, která existují v každé společnosti a která se zvednou a kalí vodu vždy v době krize - o těch mluvil už v 19. století budoucí prezident Masaryk a právě k těmto pěti procentům přirovnává politolog Zdeněk Zbořil radikálně pravicové organizace v české společnosti. "V okamžiku, kdy je establishment v krizi, nabízejí se radikální řešení," vysvětluje Zdeněk Zbořil. "A lidé, kteří měli nastartováno k nějakým radikálním řešením už dříve, k sobě začínají přitahovat další a další lidi."
V jiné souvislosti k tomuto tématu dodává: "Je patrné, že někteří lidé se dnes cítí ohrožení - a nejen Romy. Romové jsou skupina, přes kterou se dá útočit na ty druhé. Oni se neobávají krize, ale toho, že nevědí, co bude. Obávají se nejistoty, to budí strach a ten budí nápady na radikální řešení."
To, jak podobná řešení mohou vypadat, se ukázalo například při pochodu pravicových radikálů litvínovským sídlištěm Janov. Zdeněk Zbořil, který se mnoha podobných akcí účastní jako spolupracovník policie a odborník, vzpomíná na účastníky tehdejšího shromáždění: "Mým odhadem, když jsem viděl tu demonstraci, bylo, že se jí mohlo účastnit přibližně čtyři sta až pět set takzvaných extremistů, příslušníků Dělnické strany. Dovolil bych si ale tvrdit, že tam nebylo více než padesát nebo osmdesát dospělých členů strany. Byla tam totiž velká masa středoškoláků, to jest lidí bez plných občanských práv."
K sociálnímu složení radikálně pravicových skupin Zdeněk Zbořil dodává: "Část extremistického prostředí je velice blízká sociálně patologickým jevům nebo osobnostem. Typické jsou neonacistické excesy například pro fotbal. Lidé se nezrodí jako neonacisti nebo antisemité, ale masa je strhne k tomu, aby se takto chovali."
Zdeněk Zbořil mezi desátou a jedenáctou hodinou mluvil i o tom, proč si myslí, že dnešní neonacisté se k neonacismu obracejí spíše jako ke stereotypu. A z jakých důvodů se domnívá, že proces sebeidentifikace neonacisty a například návštěvníka Pražského jara je prakticky totožný?
Záznam celého rozhovoru se Zdeňkem Zbořilem i s dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
