Zázračné dítě ze Švýcarska

Mohla být považována za zázračné dítě. Po rodičích zdědila mimořádné výtvarné i hudební vlohy, osvojila si nejdříve němčinu a italštinu, později také francouzštinu a angličtinu. Dívčin otec Johann Joseph Kauffmann byl malíř, a tak se logicky stal i prvním jejím učitelem. Později ji prý však přemlouval, aby se malířství vzdala a věnovala se raději svému druhému velkému talentu - hudbě. Ostatně v roce 1775 zpodobnila Angelika sebe samu váhající mezi dvěma Múzami. Marná sláva, její talent už v jejích dvanácti letech ocenil biskup Modeni, kterého portrétovala. Stala se oblíbenkyní modenského vévody a milánského guvernéra Františka III. d'Este. To už Kauffmannovi žili v Itálii, odkud po smrti matky v roce 1757 přesídlili do rakouského Schwarzenbergu.

Johann Wolfgang Goethe poznal Angeliku v jejím uměleckém rozkvětu při pobytu v Římě. Předčítal jí novou verzi Ifigenie a těšil ho její obdiv. Prohlásil, že nepoznal pracovitější umělkyni.
V šestadvaceti podlehla Kauffmannová svodům podvodníka, který se představoval jako švédský hrabě Frederik de Horn. Brzy po svatbě zmizel i s jejími úsporami. Po roce byl sňatek úředně prohlášen za neplatný. Teprve ve 40 letech se Angelika znovu provdala za svého ctitele, benátského malíře Antonia Zicchiho. V té době už dobyla kromě Itálie i Anglii, byla zakládající členkou Královské akademie. Mezi její přátele patřil i slavný britský malíř, sir Joshua Reynolds.

Osamělá Angelika Kauffmannová zemřela dvanáct let po smrti svého druhého manžela 5. listopadu 1807 v Římě. Obyvatelé Schwarzenbergu, kde má i vlastní muzeum a kde loni uspořádali velkou výstavu, však tvrdí, že právě tuto rakouskou obec považovala za svůj domov. A nezapomněli na ni ani ve švýcarském Churu, kde malířka spatřila světlo světa.

Logo|foto:Český rozhlas

Její obrazy nechybí v žádné významné galerii od petrohradské Ermitáže přes pařížský Louvre až po londýnskou galerii Tate. Najdete je i u nás. Například v jedné ložnici jihočeského hradu Orlík vedle empírového salónku visí podobizna Marie Kuronské, mladší sestry paní kněžny z Babičky Boženy Němcové. Autorkou byla jedna z prvních světoobčanek, portrétistka korunovaných hlav, malířka a grafička Angelika Maria Anna Katharina Kauffmannová.