Zásah do soukromí pro dobrou věc? Zrušení šifrování zpráv v chatovacích aplikacích by nemuselo dopadnout dobře

24. červen 2024

Píšete si se svými kamarády, s rodinou nebo s partnerem přes chatovací aplikace? Používáte WhatsApp, Signal nebo facebookový Messenger? Všechny už využívají tzv. koncové šifrování, aby vaši komunikaci nemohl přečíst ani provozovatel samotné aplikace. To by se ale brzy mohlo změnit. Poslechněte si Antivirus s Janou Magdoňovou a Honzou Cibulkou.

Proč by se mělo rušit šifrování zpráv mezi lidmi? „Podle návrhu belgického předsednictví Rady Evropské Unie by mělo být nějakým způsobem možné šifrované zprávy automaticky kontrolovat. Cílem je v nich primárně hledat dětskou pornografii,“ vysvětluje Honza Cibulka.

Má to ale háček

Zneužívání dětí je asi velmi pádný důvod, aby se kontrola zpráv nějakým způsobem přece jenom zavedla. Nebo?

Čtěte také

„Má to několik problémů. Zaprvé samotné technické řešení nebude spolehlivé. Filtry, které by takovou kontrolu dělaly, budou dělat chyby. Mohou tak označit za problematickou třeba komunikaci mezi rodičem a doktorem, například když rodič posílá fotku nějaké vyrážky dítěte ke konzultaci,“ objasňuje Jana Magdoňová. 

Nebo typicky chyby můžou hlásit i v případě, že si fotky posílají dva mladí dospělí lidé. Ve všech těchto případech bude zprávy následně muset zkontrolovat opravdový člověk. Když vezmeme v potaz, že si lidé denně pošlou miliardy zpráv, tak i velmi dobrý filtr s chybou třeba jedna desetina procenta vygeneruje denně miliony falešných hlášení. S ohledem na intimní povahu, kterou velká část takových zpráv bude mít, je to obří zásah do soukromí lidí.

Existují nějaká opatření?

Existuje řada opatření, o kterých víme, že v této oblasti fungují a pomáhají. Důležité je, aby uživatelé, zejména děti, měli snadno dostupnou a funkční možnost nahlásit, pokud je někdo na internetu nevhodně kontaktuje a obtěžuje. Tím hlášením se pak někdo musí opravdu zabývat. Ne, že dostanou nějakou automatickou předpřipravenou odpověď, a nic se nestane.

Čtěte také

Také by měla být dětem i dospělým dobře dostupná psychiatrická péče, aby se v případě problému měli na koho obrátit. Jenomže to všechno stojí peníze. Když jsme se tématu věnovali v Antiviru už dříve, tak nám odborníci na ochranu dětí online potvrzovali, že prolomení šifrování u chatovacích aplikací vážně ničemu nepomůže.

Jak argumentuje Evropská komise?

„Pozice se časem mění, návrh za poslední dva roky prošel řadou změn. Původní návrh chtěl kontrolovat veškerou komunikaci, která putuje po internetu. Aktuální verze počítá s tím, že na cestě bude zpráva zašifrovaná, ale automatický filtr ji zkontroluje přímo u vás v telefonu okamžik před tím, než ji odešlete,“ vysvětluje Magdoňová.

Už minulý čtvrtek na evropském summitu o ochraně dat řekla česká eurokomisařka Věra Jourová, že je potřeba šifrování prolomit. Zkrátka proto, že zneužívání dětí online je příšerné. Následně svá slova na sociální síti X brala zpět a tvrdila, že o žádné prolamování šifrování nejde.

Na Věru Jourovou reagovala na sociální síti X i šéfka chatovací aplikace Signal Meredith Whittaker s tím, že bez ohledu na použitou technologii je šifrování zpráv prolomené zkrátka vždy, když si ji může přečíst i někdo jiný, než odesílatel a příjemce.

Jaká jsou rizika? 

Když už jednou do šifrování uděláte díru, i třeba s těmi nejlepšími úmysly, nemůžete zaručit, že toho teď nebo třeba později nezneužijí kyberkriminálníci nebo třeba autokratické režimy v některých státech. Koneckonců se stačí podívat přes hranice. Polsko v minulosti sledovalo novináře, aktivisty i právníky pomocí komerční kybernetické zbraně s názvem Pegasus. Přitom šlo o věc, která byla prodávaná na boj s tou nejzávažnější kriminalitou jako je terorismus, dětská pornografie nebo distribuce drog.

„Toto riziko si uvědomuje i Evropská komise, a proto v návrhu plánuje, že se skenování nebude týkat komunikace policie, tajných služeb nebo třeba armády.“

Čtěte také

Co mají ale tedy dělat rodiče, kteří se bojí toho, že jejich děti na internetu osloví nějaký sexuální predátor?

„V Antiviru to říkáme opakovaně – na technologická řešení se nedá pořádně spoléhat. Je potřeba se s dětmi o tom, co dělají na internetu, bavit, s menšími trávit čas offline, se staršími si povídat o tom, co dělají na internetu, stejně jako se zajímáte, co bylo ve škole nebo o jejich kamarády v offline světě. Děti musí vědět, že se Vám mohou bez obav svěřit se vším, co je online potká, a vy je vyslechnete a pomůžete,“ radí Jana Magdoňová. 

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.