Sexuální predátoři jsou vrchol ledovce. Děti na internetu často vydírá někdo, kdo je zná, upozorňují odborníci

Mladá generace se na internetu nejvíce obává toho, že se někdo cizí dostane k informacím z jejich soukromí, že získá třeba fotografie, videa nebo nějaké intimní informace, informace o psychickém zdraví, a ty pak zneužije k šikaně.

Čtěte také

Pozor na fotky dětí na internetu. Focení ve škole mohou rodiče odmítnout, říkají odborníci

„Poškodí vztahy s rodinou nebo s kamarády, nebo že to případně povede až k fyzickému napadení,“ přibližuje Jan Cibulka.

Školy jsou problém

Mladí lidé důvod k obavám mají. Skoro každý týden v novinách čteme, jak se nějaká kyberkriminální skupina vlámala do systému školy nebo třeba zdravotnického zařízení.  „A mladí lidé si nemohou vybrat, že zkrátka nebudou chodit do školy, která má mizernou kyberbezpečnost,“ dodává redaktorka Jana Magdoňová.

Podle ní jsou právě školy problém, protože vedou o studenstvu plno citlivých informací, hodnocení ze strany učitelů, výchovných poradců, informace o problémech v rodině.

Pokud se ale teenageři bojí o své soukromí, proč sdílí plno informací na sociálních sítích?

Třeba proto, že nemají úplně mnoho alternativ, jak komunikovat s kamarády nebo třeba s rodinou. „Všichni se tak trošku navzájem držíme jako rukojmí na velkých sociálních sítích, kde se sice nikomu extra nelíbí, ale nikdo nechce odejít jako první,“ vysvětluje Cibulka.

Vydírání expartnerem

Co si ale představit pod obtěžováním na internetu? „Klasičtí sexuální predátoři, tedy nějaký cizí člověk, co si hledá náhodné děti na internetu, to je jenom takový vrcholek ledovce. Velmi často děti a mladé lidi vydírá někdo, kdo je zná. Hlavně třeba bývalý partner.“

Když spolu chodí, vymění se intimní fotky, ale když se rozejdou, tak po rozchodu se z takových materiálů stává zbraň k vydírání. Na rozdíl od kyberšikany se i hůř hledá pomoc.

Čtěte také

Antivirus: Krádež účtu na sociální síti? Nebezpečí spíš pro vaše přátele než pro vás

„Mladí lidé mají pocit, že si za to můžou sami, že ty fotky nebo videa poslali. Navíc to jsou věci, které třeba nechtějí ukazovat a říkat rodičům, a tedy žádat o pomoc. Kateřina Lišková z Linky bezpečí upozorňuje, že toto jsou přesně situace, kdy děti začínají napadat sebevražedné myšlenky, protože nevidí cestu ven,“ upozorňuje Cibulka.

Jak se bránit?

Linka bezpečí doporučuje jako první přerušit kontakt s tím člověkem, kdo je vydírá. „Než se ale smaže jakákoli komunikace, je důležité udělat screening komunikace, abyste o to nepřišli, abyste měli nějaký důkaz, že se to dělo, a ideálně potom s tím jít na policii,“ doporučuje Magdoňová.

Děti a mladí lidé by také měli překonat prvotní strach a jít za svými rodiči nebo třeba za někým blízkým i ve škole, za oblíbeným učitelem nebo výchovným poradcem a s problémem se na ně obrátit.