Zaplavené dokumenty nebo fotografie je potřeba urychleně zmrazit, pak teprve sušit, radí expertka
Národní technické muzeum nabízí pomocnou ruku při záchraně archiválií zasažených povodní. Muzeím, galeriím i archivům poskytne mrazicí box v Čelákovicích a vysoušecí pracoviště v Praze. Lidem pak radí zaplavené dokumenty šokově zmrazit na minus 20 °C, a to co nejdříve, než je nadobro zničí bakterie a plísně.
„Optimální teplota je minus 20 °C, záleží na tom, zda je materiál napadený plísněmi, což je v podstatě vždycky – spory plísní jsou všude,“ říká hlavní konzervátorka Národního technického muzea Kateřina Šupová.
Čtěte také
„Papír je organická látka, takže bakteriím a plísním chutná. Mají to jako potravu, takže se tam můžou usadit a může to tam bujet,“ dodává nad papírovou mapou, kterou zaplavila velká voda a kterou se teď snaží zachránit. Bojuje přitom s časem, protože je potřeba zasáhnout ještě předtím, než se mikroorganismy pustí do práce.
„Když to řeknu laicky – je potřeba, aby materiály byly zabaleny do igelitu, fólií a okamžitě se zmrazily nebo daly do co nejchladnějšího prostoru,“ popisuje Kateřina Šupová s tím, že základní kroky pro záchranu mokrých dokumentů může podniknout každý i doma.
„Má-li někdo smlouvy, fotografie, dá si to igelitového sáčku, když sežene mrazák, může to tam nechat i rok. Tam to čeká a potom se zvolí metoda sušení,“ vysvětluje.
Sendvičová metoda
V Národním technickém muzeu používají dvě ruční metody sušení. Každá z nich pracuje s jiným typem dokumentů. Velké formáty, třeba plány měst, mapy, suší takzvanou sendvičovou metodou.
„Tady máme rozmražené plány. Sendvič je silný filtrační papír, pak se dává netkaná textilie, která udělá separační vrstvu, a takhle se to vrství. Dají se tam zátěžové desky a nechá se to do druhého dne prosoušet,“ přibližuje první metodu, kterou jde ve zjednodušené podobě přizpůsobit i domácím podmínkám.
„Doma si to udělají lidé tak, že si dokument dají do novin a zatíží to. Druhý den vymění za suché noviny a opakují tak dlouho, než to vysuší. Nedoporučuju třeba žehlení nebo takové věci, to nikdy dobře nedopadne,“ upozorňuje Kateřina Šupová.
Jakékoliv zaplavené fotografie, smlouvy, doklady i knihy je potřeba nejprve očistit od bahna čistou vodou, po částech zabalit do igelitových sáčků a uložit co nejdříve do mrazáku.
Vakuová metoda
Menší dokumenty konzervátoři vysušují pomocí vakua. Používají k tomu speciální bednu, vakuovou baličku, která se otevírá shora. Do horní části se vloží promočený a zmrazený dokument, který je potřeba zavakuovat.
Čtěte také
„Máme ho v sáčku. Víko je z plexiskla, které musí odolat velkému podtlaku, až vakuovačka vysaje vzduch. Pak se to zataví a máme balíček hotový. Může to v něm být třeba 5 dní, minimálně ale 3 dny,“ dodává konzervátorka.
Pomoct zaplaveným archivům, muzeím i galeriím je připravené nejen místní vysoušecí pracoviště, ale taky depozitární areál v Čelákovicích, kde má Národní technické muzeum obrovský mrazicí box.
„Náš mrazicí box má kapacitu zhruba 50 palet, čili řekněme 50 krychlových metrů materiálu,“ dodává jeho ředitel Karel Ksandr.
Související
-
Hrdinové velké vody. Poslechněte si příběhy lidí zasažených povodněmi i těch, kteří pomáhají
Dobrovolníci, hasiči, záchranáři. Celý týden se v seriálu vracíme k příběhům letošních povodní. Poslouchejte od pondělí do pátku v čase 8:50.
-
Rychlá pomoc po povodni je dvojnásobná pomoc. Pojišťovny by měly projevit vstřícnost, apeluje Minčič
Škody po povodních sčítají i firmy v zatopených oblastech. Jak by se k nim teď měl zachovat stát? A pomohlo by zavedení tzv. kurzarbeitu?
-
Není to jen přírodní zkáza. Za povodně v Česku může i lidská činnost, ukazuje mezinárodní studie
Intenzita dešťů ve střední Evropě mezi 12. a 16. zářím mohla být až o pětinu intenzivnější. Oteplováním planety člověk zvyšuje pravděpodobnost podobných jevů, ukazuje studie World Weather Attribution.
