Rychlá pomoc po povodni je dvojnásobná pomoc. Pojišťovny by teď měly projevit vstřícnost, apeluje Minčič

Už víte, kolik firem bylo povodněmi zasaženo a jak vysoké by škody mohly být?

V současné době tyto informace sbíráme z našich regionálních komor a věřím, že se brzy k nějakému číslu dopracujeme, přičemž doufám, že celkové škody, mezi něž patří jak přímé materiální škody, tak i ty nepřímé vyvolané, vyplývající se změny výrobních programů a investičních plánů, budou v řádu nižších desítek miliard korun, tedy do půl procenta hrubého domácího produktu.

Čtěte také

Menší pojistné události vyřizujeme hned, zní z pojišťoven. Pojištěné škody povodní atakují 17 miliard

Předpokládám, že škody by měly pokrýt pojišťovny, nebo se tam mohou objevit nějaké problémy?

Ten, kdo byl pojištěn pro případ rizika, které udeřilo minulý týden, by měl plnění dostat. Apelujeme na pojišťovny, aby byly maximálně vstřícné a operativní, protože rychlá pomoc je dvojnásobná pomoc. Také apelujeme v rámci podnikatelského světa na banky, které jsou také členy Hospodářské komory, aby byly vstřícnější, flexibilnější a měly pochopení pro pomalejší nebo odložené splácení závazků podnikatelů vůči nim.

A i sami jako Hospodářská komora nabízíme podnikatelům pomoc. Až do konce září vydáváme osvědčení o vyšší moci zcela zadarmo, byť je to náročný administrativní úkon, a do konce roku za poloviční ceny. Důležité je to zejména pro ty firmy, které jsou zapojeny do mezinárodního obchodu.

Jednali jste už se zástupci vlády o tom, jaká opatření by stát mohl přijmout, aby ulehčil firmám, které byly povodněmi postižené?

Standardně náš prezident apeluje, aby byly použity ty nástroje, které byly aktivovány i v předchozích mimořádných situacích. Náš právní stát takové nástroje má. Například v daňovém řízení je možné vydat generální pardon a plošně prominout v postižených oblastech plnění daňových povinností, buď samotnou daň nebo příslušenství, to znamená úroky, penále v důsledku prodlení.

Čtěte také

Stanjura: Na sanaci škod půjde z rozpočtu 40 miliard. Pevně ale doufám, že tolik peněz nakonec nebude potřeba

Finanční správa zveřejnila balíček úlev v souvislosti s povodněmi. Je tam možnost posečkání s úhradou daně nebo její zaplacení ve splátkách, také upuštění od záloh na daň, osvobození o dary v souvislosti s likvidací škod. Lze snížit základ daně a také jsou osvobozeni od daně z příjmu. Chybí vám tam něco?

Zmínil jsem právě ono prominutí. Věci související s klasickým posečkáním nebo odložením do splátek, a je to individuální, se mohou dělat i z moci úřední, tedy víceméně plošně, ale může vyvstat i potřeba úplného prominutí.

O kterých dalších nástrojích byste uvažovali?

Je to například poskytování bezúročné finanční výpomoci návratné, to znamená půjček, které by se musely vrátit. Ale to, co může stát udělat hned, a pokud je mi známo, tak rozumní úředníci v místech k tomu přistupují, je, že by měli být maximálně vnímaví a vstřícní v kontrolní činnosti, ve správních řízeních, která mnozí podnikatelé, ale i běžní občané musejí podstupovat, jako je třeba demolice podmáčených zničených domů. Toto všechno musí projít správním nebo stavebním řízením. A tady ta větší velkorysost a nelpění na formálních požadavcích by mohlo jak podnikatelům, tak spoluobčanům hodně pomoci.

Opoziční hnutí ANO zmínilo případné zavedení kurzarbeitu. Měla by to vláda zavést?

Teoreticky takový nástroj možný je. Pracovalo se na něm. Dostalo se do našeho právního řádu v souvislosti s covidovými událostmi. Možné to je, ale záležet bude na konkrétní situaci v konkrétním regionu. Úplně bych to tedy nevylučoval, ale zároveň neříkám, že je to všelék, který podnikatelům pomůže. Problém je ten, že se musíme i bez ohledu na to, jak tato vláda hovoří o potřebě konsolidovat veřejné finance a snížit schodky, smířit s tím, že výpadek hrubého domácího produktu tady bude a že na daních se vybere v tomto a v příštím roce zcela určitě méně, i kdyby je stát nepromíjel. Další peníze navíc zkomzumuje i obnova poničené infrastruktury...