Stanjura: Na sanaci škod půjde z rozpočtu 40 miliard. Pevně ale doufám, že tolik peněz nakonec nebude potřeba

Celková částka vydaná ze strany státu má být 40 miliard. Je to oněch asi 25 % z odhadovaných škod, jimiž se bude na obnovách podílet stát?

Částka je dostatečná. Pevně doufám, že se nakonec ukáže, že tolik peněz nebudeme muset potřebovat. Abychom se ale k tomu nemuseli vracet v průběhu příštích týdnů a měsíců, zvolili jsme tuto částku. Vycházíme přitom z dat z let 1997 a 2002. Samozřejmě jsme si vědomi toho, že se změnila cenová hladina, proto jde jen o hrubý odhad. Kdybychom ale čekali na přesné vyčíslení škod, nebyli bychom letos schopni žádné peníze uvolnit. Částka 40 miliard je tedy z mého pohledu na horní hranici toho, co budeme potřebovat v příštích týdnech, měsících, ale možná i letech.

Čtěte také

iROZHLAS

Povodňové dani bych se rád vyhnul. Je třeba počkat na kompletní vyměření škod, konstatuje Fiala

Povodně v roce 1997 byly třetí nejhorší v historii. Podle premiéra je však nyní odhad škod ještě vyšší...

Škody v letech 2002 byly zhruba 80 miliard korun, v roce 1997 kolem 70 miliard korun. Vzali jsme tedy tuto zkušenost plus jsme si promítli, jak se změnila cenová hladina...

Škody nakonec mohou být vyšší než 100 miliard, ale také nemusí. V tuto chvíli zkrátka nemůžeme chtít po starostech a hejtmanech, aby ihned vyčíslovali přesnějším způsobem rozsah škod. Máme na to zákon, podle něj budeme postupovat tak. Zvolili jsme tu metodu, že radši budeme mít částku vyšší a peníze budou alokovány pouze na odstraňování následků povodní a případně na budoucí obnovu postižených území. A pokud se ukáže, že částka byla vyšší, tak nakonec budou deficity státního rozpočtu jak v roce 2024, tak v příštím roce nižší.

Na prvním místě má být obnova majetku státu, krajů a obcí a základní infrastruktury. Premiér řekl, že vaše pracovní skupina vypracuje funkční, pochopitelný a jednotný způsob financování obnovy území. Už máte alespoň základní představu, jak peníze dostanete k potřebným?

Dneska jsme měli první pracovní jednání, kde mimo jiné byli i zástupci Asociace krajů, protože kraje budou shromažďovat škody ze všech obcí na svém území. Přítomno bylo dále osm členů vlády a předseda Národní sportovní agentury. Některé obce a kraje mají v této chvíli dostatek peněz, aby obnovu financovali, některé ne. Připravujeme proto funkční model a posléze se státní rozpočet bude nějakým podílem na škodách podílet.

Čtěte také

Jsou potřeba peníze, a ty vláda nemá. Není jiná cesta než navýšit deficit státního rozpočtu, míní Schillerová

Zhruba 5. prosince musíme odeslat žádost do Evropy, abychom mohli čerpat peníze z Fondu solidarity. Předpokládáme, že stav nebezpečí bude trvat v obou krajích 30 dnů, pak kraje mají sedm dnů na to, aby nám poslali informace. My škody roztřídíme podle oblastí, protože v tuto chvíli nevíme, jestli budeme muset více sanovat školy, hasičské zbrojnice, sportoviště, komunikace nebo železnice. A na základě této analýzy vypíšeme konkrétní dotační programy s jednotným centrálně řízeným přístupem.

Alena Schillerová z hnutí ANO včera řekla, že na krytí povodňových škod nemá stát připravenou téměř žádnou rezervu. Má pravdu?

Nemá pravdu. Na krytí běžných škod živelních pohrom jsou standardní položky ve všeobecné pokladní správě. Ty se rozpočtují pořád stejně. Peníze tam jsou, takže obce, které dneska nemají peníze, je mohou z ministerstva financí čerpat ihned. Je to případ malých obcí, které nemají peníze například na zprovoznění čistírny odpadních vod. Na toto my peníze máme, ale abychom rozpočtovali v kterémkoli rozpočtu potenciální škody v řádu desítek miliard korun, tak to není rozumné. Na to opravdu nemáme. Naštěstí taková katastrofa nepřichází každý rok.

Deficit letošního státního rozpočtu se pravděpodobně zvýší o 30 miliard korun na 282 miliardy. O 10 miliard korun by se měly zvýšit i výdaje státního rozpočtu na příští rok a jeho schodek by tedy měl být 240 miliard korun. Nedala by se škoda po povodních pokrýt jinak než vyšším zadlužením?

Úspory v letošním i příštím rozpočtu vůbec nevylučujeme, ale chceme to mít rozpočtově připravené pro okamžik, kdy se ukáže, že úspory už jsou vyčerpané a že už nemáme další vnitřní zdroje. Takže to je samozřejmost v této chvíli.

Čtěte také

Mimořádná okamžitá pomoc? Nenecháme nikoho na holičkách, u lidí v hmotné nouzi dokážeme jít nad 70 tisíc, říká šéf Úřadu práce

Všichni členové vlády se dívají do svých kapitol, které peníze nebudou úplně potřeba, které se z objektivních důvodů letos nevyčerpají nebo co nemá tak úplnou prioritu, protože prioritou je teďka sanovat škody po povodni. Nemůžeme ale čekat na podrobnou analýzu. Chceme postupovat velmi rychle, abychom měli k dispozici dostatek finančních zdrojů. Může se ukázat, že rozsah škod je menší, tím pádem deficity nakonec nebudou o tolik peněz vyšší, jak se to dneska může zdát.

Podle vás je tedy třeba schválit rozpočet i s rizikem, že částka celkových škod nebude přesně spočítaná. Věříte, že k tomu přesvědčíte i opozici? Dohodl jste se s Alenou Schillerovou za ANO?

Ještě ne, ale je to na dobré cestě. Jednání bylo konstruktivní, klíčové je stanovit si harmonogram projednávání. Až ho budeme mít, bude čas vyjednávat s opozicí o novele. Platí ale, že každá vláda má většinu, tak vládní většina existuje. A když se ke kterémukoliv návrhu zákona včetně novely rozpočtu připojí opozice, tak je to jenom dobře.

Jaký by byl optimální schodek státního rozpočtu? A bude nutné zavést tzv. povodňovou daň? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.