Zanikne-li jezero Naivasha, život v jeho okolí skončí

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Rybáři a jejich rodiny jsou na jezeru závislí

Kdysi to býval ráj divokých zvířat, dnes se nad budoucností jezera Naivasha stahují mraky. Je to k nevíře, ale paradoxně k ohrožení jezera přispíváme i my. Naivasha je totiž místem, kde se ve velkém pěstují květiny, které míří i do českých obchodů.

Pod vysokými stromy stojí několik jednoduchých stolků. Na nich leží stříbrné šupinaté ryby. Ženy rybářů nabízejí ranní úlovky. Kupců je dost, rybolov je však stále obtížnější.

„Hladina zarůstá plovoucími rostlinami. Ty nám trhají sítě, úlovky tak jsou stále horší,“ stěžuje si Abasi. Jak hrdě dodává, ve svých 74 letech je nejstarším rybářem na jezeře.

Abasi je živou kronikou jezera Naivasha. Pamatuje doby, kdy kolem jezera stálo jen pár vesnic obklopených nekonečnou buší.

„Není to tak dávno, co voda jezera sahala až tam k těm stromům,“ ukazuje přes travnatou plochu. „Také tam, kde je dnes rybí trh, se ještě před deseti patnácti lety rozkládalo jezero,“ vzpomíná.

Problémem je pěstování květin pro evropský trh

Paměť má Abasi dobrou. Hladina jezera Naivasha opravdu za posledních padesát let klesla o šest metrů. Vzhledem k rozloze jezera, která čítá přes sto čtyřicet čtverečních kilometrů, je úbytek vody opravdu citelný.

„Jezero zabíjejí květinové farmy,“ říká přesvědčeně Abasi. „Naposledy před týdnem na hladině plavaly stovky mrtvých ryb. Prudký déšť spláchl do vody chemikálie a hnojiva, které se při pěstování květin používají. Vodní rostliny doslova bují a ke svému životu potřebují kyslík. Ten se pak nedostává rybám a ty umírají,“ vysvětluje Abasi.

Abasi ukazuje, kam až sahalo jezero

Spolu s jeho vnukem vyplouváme na jezero. Vítr na hladině zvedá vysoké vlny. Právě díky nim vlastně dostalo jezero své jméno.

„Naivasha znamená rozbouřená voda. Původní masajský název jezera zněl Naipoša. Když přišli Evropané, zkomolili jméno na Naivasha. To už jezeru zůstalo,“ přibližuje Abasiho vnuk Kainda.

Plujeme podél břehu. Míjíme kolonie pelikánů a dokonce i malé stádečko koupajících se hrochů. Frkají vodu a nedůvěřivě si prohlížejí náš člun.

„Na lodě si už zvykli. Navíc je pozorujeme z odstupu. Kdybychom připluli blíž, mohli by být agresívní,“ upozorňuje Kainda.

Budoucnost jezera je nejistá

Řekl bych, že hroši na jezeře Naivasha si už na lodě skutečně zvykli. Jedna z posledních hroších rodin si rozhodně nemůže stěžovat na nezájem návštěvníků. Pro turisty jsou hroši přece jen zajímavější než obří květinové skleníky, které lemují břehy jezera.

Hladina jezera zarůstá, rybáři v něm tak nemohou lovit

Ani čerpací stanice nepatří k turistickým atrakcím. Při plavbě podél břehu jezera Naivasha je však nelze přehlédnout. „Podobných pump je tady přes stovku. Nepřetržitě odčerpávají vodu z jezera,“ kroutí hlavou Kainda.

Vodu spotřebují květinové farmy, které jezero doslova obkličují. Množství květin, které tady vypěstují, je ohromující. Na evropský trh putuje ročně 100 tisíc tun řezaných květin, především růží.

Veškerý odpad ze skleníků i z vesnic, kde žijí zaměstnanci květinových farem, končí v jezeře. Odborníci varují, že pokud se nezačnou podnikat rázné kroky pro jeho záchranu, za dalších dvacet let už jezero Naivasha nemusí existovat.

„Mnoho lidí je na jezeře závislých. Každý den vyjíždí na lov pět stovek rybářů. Pro ně a jejich rodiny je jezero zdrojem obživy. A nejen to. Kdyby neexistovalo jezero Naivasha, život tady by skončil,“ prorokuje Abasi.


Zvětšit mapu: keňskému jezeru Naivasha hrozí zánik

autor: jma
Spustit audio