Zamlklý národ žije po staletí vysoko v kavkazských horách. V gruzínské Svanetii vás vezmou na cestu časem

Gruzínská horská provincie Svanetie

Poznávacím znamením hrdé a nikým nepokořené gruzínské provincie Svanetie jsou velmi neobvyklé středověké stavby věžového tvaru. Sloužily nejen jako obrana před nájezdníky, ale vypovídaly také o společenském postavení rodiny, a dokonce i o mužnosti svých majitelů.

Larisa Margianiová odemyká dům, který těsně přiléhá k mohutné šestipatrové kamenné věži.

Před mnoha lety se přivdala do jednoho z nejbohatších svanských rodů. Neměla to jednoduché. Svanové jsou dodnes spíše mlčenliví a k nově příchozím se chovají s notnou dávkou nedůvěry.

„Svanetie zůstává v mnohém neprozkoumaná, protože Svanové střeží svá tajemství,“ říká paní Larisa. „Mají vlastní kostely a tajné pokladnice, které nikdy nikomu neukážou a nic vám o nich neřeknou.“


Provincie se dělí na dvě části. Horní Svanetii se dřív říkalo země tisíce věží. Dnes jich zůstalo 347.

Vše pro zachování rodu

Scházíme do suterénu, kde je takzvaná zimní komnata mačubi, v níž Svanové po většinu roku žili.

Svanové dodnes žijí klanovým způsobem života a veškeré pozemky, domy a věže se dědí pouze po mužské linii. Proto bylo odpradávna nejdůležitější zplodit mužské potomky. Tento dům klanu Margiani je unikátní, protože má tři patra, čtyři věže, vlastní kostel a hřbitov.

Čtěte také

„Věže poukazovaly na společenský status rodu a jejich výška také na mužskou sílu. Čím více mužů bylo v rodu, tím byl bohatší a silnější. Bez síly by v horách nepřežili,“ vysvětluje Larisa Margianiová.

Gruzínská horská provincie Svanetie

Jinak v létě, jinak v zimě

Životní styl Svanů byl promyšlený do posledního detailu, všechno mělo svůj přesný význam.

V zimě používali mačubi – zimní komnatu, kde žili i s krávami a býky. Zvířata měla oddělený vchod a v zimě sloužila jako přírodní zdroj tepla.

Čtěte také

V létě na tři až čtyři měsíce vyhnali dobytek na pastvu a přestěhovali se o patro výš do letních komnat zvaných darbasi. Tyto místnosti v zimě sloužily jako seník. Seno bylo krmivem a také tepelnou izolací.

Sklep sloužil nejen jako spíž a skladiště, ale i jako vězení. Provinilce sem spouštěli na laně do speciálně vybudované úzké a tmavé kobky. Kromě toho se ve sklepě nacházel i sejf, kam stařešina klanu ukrýval všechny drahocenné věci.

Gruzínská horská provincie Svanetie

Svobodná země

Ve svanské rodině vládla přísná společenská hierarchie a pevné rozdělení rolí. Tvořilo ji minimálně 25 lidí, maximálně 60 až 70. Na čestném místě sedával stařešina rodu – machši, který řešil rodinné i sousedské problémy.

Rada machši byla nejvyšší autoritou. Měla právo pomáhat i trestat. Nejhorším trestem bylo vyhnání z rodu. „Machši měli tyto pravomoci, protože Horní Svanetie byla svobodnou zemí,“ dodává paní Larisa.

Čtěte také

A svobodná zůstala dodnes. Mlčenliví Svanové to potvrdili třeba letos na jaře, když se vzbouřili proti stavbě vodní elektrárny, která by zničila velký kus jejich milované země pod vrcholky Kavkazu.