Na názvech gruzínských specialit není těžké si zlámat jazyk. Jejich chuť vám ale snahu mnohonásobně vynahradí
Chačapuri, odžachuri, chinkali! To není žádné zaklínadlo, ale názvy pokrmů gruzínské kuchyně, kterou se snaží napodobovat daleko za hranicemi této malé zakavkazské země. Originál je ale originál a tak společně ochutnejme některé dobroty přímo z gruzínského stolu.
Dělám chytrého, ale ve skutečnosti vůbec nerozumím, co mi slečna v tbiliské restauraci nabízí. A mám dojem, že bude hůř.
Základem kavkazské kuchyně je maso, zelenina a především místní koření s těžko vyslovitelnými názvy, ale také česnek, pepř a sůl.
Chačapuri se liší se podle jednotlivých regionů. Klasické migrelské nebo imeretinské jsou plněné slaným sýrem suluguni, adžarské mají tvar loďky a zdobí je volské oko, které se musí rozmíchat s nadrobno rozemletým sýrem. A chačapuri lobiani se zase plní nádivkou z fazolí a mletého masa.
Kebab a některá další gruzínská jídla jsou gastronomickými pozůstatky turecké nadvlády. Osmanští vojáci se ale nikdy nedostali do gruzínských hor, a proto se tam zachovala kuchyně v původní podobě.
Například ve Svanetii, v horských vesničkách chráněných úzkými a hlubokými kaňony.
Koření je základ gruzínské kuchyně
A pak je tu ještě kupdari. „To je také chačapuri, ovšem plněné kousky hovězího a vepřového masa,“ vysvětluje mi vládkyně zdejší kuchyně Marina Majzerová. Placka z chlebového těsta se položí do rozpálené pece a zapeče se s masem a dalšími ingrediencemi.
V restauraci, kde vaří paní Marina, nemají na výběr mnoho jídel, ostatně jak tomu v dobrých restauracích má být, ale zato fantastických. Zkrátka pravá gruzínská domácí kuchyně.