Panenskou přírodu Kavkazu si oblíbili evropští i čeští turisté. Co je tam může čekat?
Gruzínské vrcholy lákají turisty a dobrodruhy z celého světa. Svou výškou přes pět tisíc metrů se pohoří Kavkazu řadí ke světovým velehorám. Na milovníky přírody tam ale čekají lecjaká nebezpečí, o kterých je dobré dopředu vědět. Vyrazili jsme na výlet do světa gruzínských hor a horalů.
Můj průvodce Niko má z krásného počasí snad ještě větší radost než já. Za Křížovým sedlem ve výšce 2300 metrů se nám otevřelo panorama nejvyšší hory, která je prý jen málokdy tak nádherně vidět.
„Odsud už vidíme horu Kazbek, vysokou 5300 metrů. Sice ji přejmenovali, ale my starousedlíci ji pořád nazýváme Kazbek,“ říká s neskrývanou gruzínskou hrdostí Niko a tváří se, jako by mu tento velikán patřil. A asi má pravdu.
Cestu k úpatí nám mezitím zahradily ovce, které v tomto ročním období zahánějí z hor do údolí na přezimování.
Potkáte-li medvěda, zůstaňte v klidu, radí horal z vlastní zkušenosti
„Tohle ještě nic není,“ hodnotí dopravní zácpu způsobenou nekonečným proudem ovcí Niko. V takovém případě je nutné zastavit auto a v klidu počkat, až přežvýkavci přejdou. To ovšem může trvat i půl hodiny.
Niko vzpomíná, jak v tomto místě narazil na medvěda. „Vlků a medvědů je tu hodně. Tady jsem loni na cestě našel medvídě, které se asi ztratilo. Nechtěl jsem ho nechat silnici, aby je někdo nepřejel. Vzali jsme si je domů, dva nebo tři měsíce krmili mlékem a pak jsme je vrátili do přírody. Už na nás totiž začínalo vrčet,“ vypráví Niko.
„Před dospělým medvědem není radno utíkat nebo lézt na strom,“ radí Niko z vlastní zkušenosti. Vždycky vás dožene a po stromech šplhá jako opice. Zkuste zůstat v klidu a budete-li mít štěstí, medvěd sám odejde. Ovce mezitím přešly a my se vydáváme dál.
Tunely na horských cestách v zimě chrání před lavinami
Zvláštností této gruzínské horské cesty jsou tunely, přes které se nejezdí, dokud nepadá sníh. Tunely vedou paralelně s hlavní magistrální silnicí, a pokud spadne lavina, cesta se uzavře a auta vjíždí do tunelů. Sníh tady leží čtyři měsíce v roce.
„Dvakrát jsem se v tunelu dostal pod lavinu. To byl takový rachot, jako když vybuchne bomba. Teď tady postavili kvalitní cestu, kterou nám můžou závidět i na Západě,“ pokračuje Niko.
V případě nouze nemusí být na blízku pomoc
Silnice jsou tady opravdu dobré, ale nebezpečí číhá jinde. Na pětitisícový zasněžený Kazbek se už v tomto období raději chodit nemá. Před měsícem se tady ztratila skupina polských alpinistů a jednoho doteď nenašli. Vraťme se proto do Tbilisi pro rady a doporučení našeho velvyslance Ivana Jestřába.
„V těchto horských místech bydlí málo lidí. Nejsou tam ani nějaké salaše, takže se nedá spoléhat na to, že by vám v případě nouze někdo pomohl. Nedávno jsme měli případ dvou mladých lidí, které v noci vzbudil medvěd. Když před ním utíkali, spadli do nějaké průrvy. Tento případ ještě naštěstí nakonec skončil dobře. Oba byli ošetřeni v nemocnici a vrátili se domů,“ říká velvyslanec Jestřáb.
Ani zkušení alpinisté by v Gruzii neměli podceňovat dobu potřebnou na aklimatizaci.
