Zakázané ovoce chutnalo i středověkým islámským chalífům

Stavbu objevil český krajan Alois Musil před více než sto lety. Z pod rukou italských restaurátorů tam dnes znovu vyvstávají dávné půvaby neoblečených žen.

Před malou kamennou stavbou uprostřed ploché pouště nás vítá beduín Mubárak. Stavba je zbytkem paláce Amra a Mubárak ji hlídá, aby návštěvníci uvnitř neničili třináct století staré fresky.

Čtěte také

Vcházíme do bývalých palácových lázní a ze stěn začínají vystupovat neuvěřitelné scény.

„Lidé po stěnách píšou, hlavně děti a studenti při školních výletech. Když máte skupinu pětadvaceti třiceti lidí, tak je nemůžete všechny uhlídat,“ stěžuje si na chování některých návštěvníků Mubárak, hlídač z místního beduínského kmene.

Nová rekonstrukce vrací freskám jas a objevuje i mnohé dosud neznámé detaily. O tomto chalífovi ležícím na dívánu se odborníci před zásahem italských restaurátorů domnívali, že jde o neznámou ženu|foto: Štěpán Macháček

Mezi vandaly se zařadil i český objevitel Amry

Zanechávám Mubáraka u vchodu a hlouběji do setmělých útrob Amry se nořím s italskou restaurátorkou Angelou Atzori, která má opravy tohoto pouštního skvostu na starosti.

„Čím více lidí, tím větší riziko zkázy stavby, takže když ji zpřístupníte pro veřejnost, vystavujete ji mnohem většímu nebezpečí,“ potvrzuje Angela problém s vandalismem.

Čtěte také

Do jisté míry vandalskou stopu tu po sobě zanechal i český krajan Alois Musil, který Amru pro západní svět objevil: „Tady kousek scény uloupl a přivezl ji jako důkaz do Evropy,“ ukazuje mi Angela bílé místo na slavné fresce procesí šesti králů.

Dnes je tato jeho trofej uložena v Pergamonském muzeu v Berlíně. Moment, kdy Musil do Amry vstoupil, popisuje Tomáš Sadílek, který na zámeček přijel obhlédnout místa spojená s tímto velikánem české arabistiky.

Středověké fresky jako západní propaganda?

„Musil už byl náčelníkem jednoho kmene. Tu oblast tady už znal. Beduíni se sem báli vstoupit, pro ně to bylo sídlo duchů,“ říká místopředseda akademické společnosti Aloise Musila.

Italská restaurátorka Angela Atzori zná důvěrně každý detail světoznámých fresek|foto: Štěpán Macháček

„Jako kněz se patrně žádných duchů neobával a chtěl se dovnitř podívat. A bylo to pro něj šokující. Přestože o nich slyšel, zdejší fresky ho ohromily," dodává Tomáš Sadílek.

A Musilovu šoku se nelze divit. Fresky paláce al-Valída II., který svého času vládl velké islámské říši od Španělska po Indii, ohromují i dnešní turisty. A ne všichni je vnímají pozitivně.

Čtěte také

„Tohle je trošku choulostivá záležitost, protože už tak je tady poměrně dost nahých žen. Pro mnohé, především muslimské návštěvníky, jsou tyhle výjevy západní propagandou, takže k celé věci je třeba přistupovat opatrně,“ říká šéfka restaurátorů Angela Atzori.

„Tenhle výjev tady v Jordánsku oficiálně publikovaný nebyl,“ ukazuje mi velkou nástěnnou scénu nahé ženy, kterou z koupele vytahuje stejně málo oblečený, neznámý muž.

Zatímco Angela Atzori se těší, co nového se ještě pod štětečky odborníků objeví, jordánské úřady by patrně středověkou galerii v paláci Amra už raději moc nerozšiřovaly.