Zajíček: Smlouva s KHNP by měla být uzavřena co nejdříve. Na dobré podmínky pro české subdodavatele by se ale mohlo počkat

Platí stále, že nabídka korejské KHNP na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany je ta nejlepší možná? A kolik českých firem se bude na dostavbě podílet? „Na obecných jednáních slýchávám od korejských představitelů: slíbili jsme, že dodáme včas a dodržíme cenu. Nechte nás vyjednávat s českými dodavateli a my se budeme snažit, aby těch 60 procent bylo,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

V nejbližších týdnech, nejpozději do konce června, by měla být podepsána smlouva na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany s korejskou firmou KHNP, minulý týden to řekli ministři financí a průmyslu. Je to dobře?

V každém případě je dobře, že Česká republika se konečně odhodlala k tomu, že dostavovat bude, že se tendr dostal do této fáze – to znamená, že se vyjednává o finálním znění smlouvy a podmínkách, za kterých dostavba Dukovan proběhne. Zároveň to otevírá také možnost pro další rozvoj jaderného programu v České republice, to jsou všechno dobré zprávy.

Nejsme bohužel součástí vyjednávacího týmu, vyjednává skupina ČEZ, popřípadě se vyjednává na vládní úrovni a my nemáme detailní informace, v jaké fázi je momentálně zpracována ta smluvní dokumentace, podmínky, případně zapojení českého průmyslu do výstavby.

„Přestárlí odborníci“

Ptal jsem se i proto, že viceprezident Hospodářské komory a šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza přesně před týdnem v tomto pořadu výhodnost spolupráce s KHNP zpochybňoval. Na síti X rovnou napsal, že není jediný důvod, proč budovat nové jaderné zdroje s Korejci, které drží v hrsti americký Westinghouse. S tím byste souhlasil?

Myslím, že jsou to velmi složité vztahy, jak je vidět i v oblasti výstavby jaderných elektráren po celém světě, a spory, které byly mezi Korejci a Westinghousem, byly dlouholeté. Nakonec se ukázalo, že byli schopni dojít k nějaké dohodě. Jaká dohoda vlastně je a jak se to promítá nebo může promítnout do tendru v České republice, opět neumím odhadnout, žádné bližší informace nemám.

V tuto chvíli chci věřit tomu, že podmínky, které budou nakonec podepsány a sjednány s generálním dodavatelem, tedy společností KHNP, budou obsahovat dostatek prostoru pro české firmy. Mluvilo se o 60 procentech cílového stavu, ve kterém by české subdodavatelské firmy mohly v rámci dostavby Dukovan působit.

Čtěte také



Je jasné, že všechny smlouvy nebudou a nemohou být uzavřeny okamžitě a že některé budou uzavírány v následujících letech. Nicméně jsem přesvědčen o tom, že by měl být jasný výhled toho, kdy a jakým způsobem se na tom české firmy budou moci podílet.

Nesouvisí to totiž jenom s vlastní výstavbou, ale například i s personální situací pro výstavbu, s realizací některých dílčích prvků na elektrárně. Dnes už máme přestárlé odborníky, potřebovali bychom novou generaci především na provozování takto moderní jaderné elektrárny.

Možná ještě nejsou na střední škole a určitě nejsou na vysoké škole. Možná, že budoucí provozovatelé elektrárny jsou dneska na základní škole, a my jim musíme připravit perspektivní cestu během těch deseti let, kdy se postupně dostavba Dukovan bude realizovat.

Věřím, že to neskončí u Dukovan, ale mělo by to pokračovat i dál – buď tady u nás doma, nebo případně v dostavbě nebo výstavbě elektráren po Evropě, po světě.

Viceprezident hospodářské komory Tomáš Prouza před týdnem říkal, že to zatím vypadá, že Korejci jsou schopni nabídnout něco mezi 10 a 20 procenty. Ministr Lukáš Vlček (STAN) minulý týden uvedl, že k podpisu smlouvy by mělo být jistých 30 procent. Jdou ta čísla dohromady? Je reálných 30 procent, pokud platí slova ministrů, že smlouva má být podepsána v příštích týdnech, nejpozději do konce června?

Myslím, že možné je všechno. Když existuje vůle na obou dvou stranách, tak se sjednat dá všechno. Podmínky, které jsou, a myslím si, že by měly být v tom vyjednávání zohledňovány, jsou pohled na výstavbu jaderné elektrárny jako na doplnění kritické a svým způsobem i bezpečnostní infrastruktury České republiky.

Je to prostě investice, kterou děláme nejenom na sto let, ale ta investice znamená také spolehlivost dodávek elektřiny pro české domácnosti, pro český průmysl, pro celou Českou republiku. Z tohoto pohledu si myslím, že mnohé z těch dodávek a případně subdodávek lze označit za bezpečnostně kritické. Tomu by z mého pohledu měl odpovídat i způsob výběru partnerů.

Neplatí to pro všechny dodávky. Nepochybně platí, že by to mělo být součástí férové soutěže na trhu, a tam si myslím, že by české firmy měly dostat příležitost už jenom pro znalost domácího prostředí. Ale u kritických dodávek – a těch by určitě mělo být okolo 30 procent  by smlouvy mohly být uzavřeny ještě předtím, než bude uzavřen cílový kontrakt.

Zbožné přání?

Šéf Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj na konci března v rozhovoru pro Ekonomický deník popisoval, že KHNP už má vybudovaný subdodavatelský řetězec, se kterým už mnohé zakázky v Koreji a jinde ve světě dokázali realizovat, a že korejský kulturní model počítá s uzavřeným dodavatelským řetězcem. Podobné to bylo třeba při stavbě korejské automobilky Hyundai v Nošovicích. Nejsou to náznaky, že těch 60 procentech, o kterých se mluví a které slibovalo KHNP, je jenom zbožné přání?

Čtěte také

Jak říkám, my všichni, kteří stojíme mimo ten proces, se tak trochu dohadujeme, můžeme odhadovat ze způsobu vyjednávání ze strany Korejců s českými firmami. Můžeme vycházet z náznaků, které jsme schopni získat od představitelů vlády a popřípadě společnosti ČEZ, která hlavní vyjednávání vede. Ale nemáme konkrétní informace, jak to bude vypadat. Také nevidíme do hlav korejské strany a těch, kteří za to odpovídají.

To, co slýchávám na jednáních, která se odehrávají bez detailů, jenom v obecné poloze, je: Slíbili jsme, že dodáme včas, že dodržíme cenu, kterou jsme nabídli, nechte nás vyjednávat s českými dodavateli a my se budeme snažit, aby těch 60 procent bylo. To je obecné ujištění, které ze strany korejských představitelů dostáváme.

Tomu rozumím, ale mířím k tomu, jestli podepsáním smlouvy neztratí Česká republika efektivní páku k tomu, aby Korejce k dodržení tohoto slibu přiměla.

Jasně, v okamžiku, kdy podepíšete smlouvu a jsou v ní parametry smluvní dodávky a případně dalších práv a povinností, které z toho vyplývají, tak ztrácíte možnost dalšího vyjednávání nebo případné změny toho celého.

Proto si myslím, že do doby podepsání smlouvy by mělo být v té klíčové části bezpečnostní energetické infrastruktury dohodnuto, a podle mého názoru by tam měly být jasně určené společnosti, s kterými KHNP bude v České republice spolupracovat.

U dalších subdodávek by mělo být aspoň jasné, v jakém času a za jakých podmínek se potom bude soutěžit a jaké podmínky případně budou mít i další firmy, které by je dokázaly splnit. Doufám, že v takovém případě to nebudou podmínky, které budou pro české firmy nesplnitelné, protože se pohybují v tomto prostředí se znalostí podmínek a těžko můžou respektovat některé jiné principy, které jsou třeba na korejském trhu nebo někde jinde ve světě.

To se také občas dostane do mediálního a vyjednávacího prostoru, že se bude soutěžit podle korejského soutěžního práva a ne podle toho českého nebo evropského. Troufám si tvrdit, že by to byl opravdu krok, který by absolutně znejistil jak české firmy, tak i české prostředí. Doufám, že vše bude probíhat podle podmínek, které jsou dodržovány na evropském kontinentu, v Evropské unii a v České republice.

Čtěte také

Od vyhlášení vítěze tendru na dostavbu Dukovan se udála řada věcí. Viděli jsme turbulentní politický vývoj v Koreji, který skončil sesazením prezidenta, firma KHNP uzavřela dohodu s americkým Westinghousem a do toho vidíme, co dělá Donald Trump. Je pro vás tohle argument, aby se s podpisem smlouvy s KHNP tolik nespěchalo?

Myslím, že musíme udělat vše pro to, aby smlouva byla uzavřena co nejdříve. Máme před sebou desetiletku, jedenáct dvanáct let opravdu tvrdé přípravy stavby, potom výstavbu samotnou, testování, zkušební provoz a nakonec uvedení do provozu tak, aby termín 2036, který je na stole, byl splněn. Každý měsíc a rok odkladu bude znát, to se ukazuje nejenom při takovéhle stavbě, jako je jaderná elektrárna, ale u všech ostatních.

To, co je možná Korejcům ke cti, je zatím to, že termíny, které slibovali z hlediska realizace svých staveb jaderných elektráren, byly dodrženy. To by nás mělo vést k tomu, že máme věřit tomu, že to bude stihnuto.

Pokud by se na druhou stranu měl podpis smlouvy oddálit o měsíc, dva nebo tři právě proto, aby se dojednaly dobré podmínky pro české subdodavatele, tak si myslím, že by se počkat mohlo.

Pevně ale věřím tomu, že vyjednávací týmy – a nechci jim radit, protože nenesu tu odpovědnost – dojednají ty nejlepší podmínky jak pro Českou republiku, tedy z hlediska generálního dodavatele, tak i pro české firmy, které by měly mít subdodavatelské kontrakty.

Jak se české firmy vyrovnávají s tím, co dělá Donald Trump? A jaké informace má Hospodářská komora od českých firem o stavu vyjednávání s KHNP ohledně jejich zapojení v dostavbě Dukovan? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Tomáš Pancíř , kma

    Související

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

    Jan Rosák, moderátor

    slovo_nad_zlato.jpg

    Slovo nad zlato

    Koupit

    Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.