Za šedesát korun jídlo na tři dny. Greg a Friso pomáhají nejchudším lidem v thajském slumu
Pokud musíte denně vystačit s částkou nižší než 41 korun, žijete na hranici takzvané absolutní bídy. Podle Světové banky se během pandemie nemoci covid-19 počet těchto lidí jenom v Asii zvýšil o osmdesát milionů. A ve slumech a chudinských čtvrtích velkých asijských měst je situace nejhorší. Přesto i tam se najdou lidé, kteří nezištně pomáhají. Jedním takovým místem je největší thajský slum jménem Klong Toei.
Nestartuje a nestartuje, takže než thajský řidič vymění vybitou baterii za novou, je čas přeskládat vzadu v dodávce všechny krabice. Američan Greg Lang i Holanďan Friso Poldervaart mají spočítáno, že do téhle toyoty se jich vejde přesně padesát.
Deset tisíc nových lidí ve slumu
„Bylo jasné, co covid udělá s cestovním ruchem v zemi, kde je na něm existenčně závislých dvacet procent národa. A přesně to se stalo. Slum se během roku rozrostl o minimálně deset tisíc lidí,“ líčí mi Greg.
V Thajsku žije a podniká dvacet let. Zisk z vlastní restaurace teď překlopil do pomoci pro lidi ve slumu Khlong Toei – největším a nejnuznějším v celém Thajsku.
Čtěte také
„Ti lidé tady nejsou žádní lenoši, kterým nevoní práce. Pracovali jako taxikáři, v soukromých ochrankách nebo dělali v přístavu. Jenže kvůli covidu přišli o práci a tady žádná záchranná sociální síť neexistuje. A přitom stačí devadesát bahtů, to je asi šedesát vašich českých korun. Za to už pořídíme jednoduché jídlo pro tři lidi na den,“ popisuje mladý Holanďan Friso, zatímco přerovnává kartonové bedny v dodávce.
Příběhy absolutní chudoby a beznaděje
V každé jsou sušenky, instantní nudle, ochranné roušky, láhev s vodou, toaletní papír a sada antigenních testů. Právě tenhle slum vedle bangkokského přístavu byl letos na jaře hlavním ohniskem covidu ve městě.
Nová autobaterie od souseda už dodávku nastartuje a odjíždíme konečně do slumu, kde podle Grega momentálně přežívá sto čtyřicet tisíc lidí. Sto čtyřicet tisíc lidských příběhů...
„Ta krabice nám s vnukem vydrží tři dny. Na mě už nezáleží, ale on je mladý, musí jíst. To málo, co ušetříme, použijeme na nákup jeho věcí do školy,“ říká mi třiaosmdesátiletý pan Kut. Covid mu na jaře sebral jedinou dceru. Zůstal po ní jen jeho patnáctiletý vnuk a tak se teď starají jeden o druhého.
A blíží se monzun
„A tahle žena dostala covid, a když se vrátila z nemocnice, zjistila, že manžel od ní odešel a nechal ji samotnou se dvěma dětmi. Nemá vůbec nic, všichni tři bydlí v plechovém autovraku. Těmhle lidem skutečně reálně hrozí, že bez pomoci zemřou hlady,“ vysvětluje mi jeden z thajských dobrovolníků a ještě se vrací do dodávky pro starou, ale čistou a teplou deku. Máma s oběma dětmi ji budou potřebovat.
Vrcholí monzun, řeka Čao Prája zaplavuje okrajové čtvrti Bangkoku a kromě krabic s jídlem teď bude potřeba i teplejší oblečení.
Související
-
Pomoc bez zisku: Příběhy lidí, kteří napnuli své síly a pomáhají v neziskovkách
Neřeší své kariéry, ale pomáhají tam, kde je potřeba. Radiožurnál mapuje příběhy takových lidí po celé republice. Nový seriál přináší reportáže z každého regionu.
-
Českobratrská diakonie pomáhá lidem v Kambodži postavit se na vlastní nohy
Během letních povodní přišly miliony lidí v Kambodži o úrodu rýže a zeleniny. Jedna ze tří českých neziskovek, Diakonie českobtatrské církve evangelické, pomáhá na místě.
