Z vrcholu až do nemocnice. „Doping dnes pronikl i mezi mládež,“ říká bývalý kulturista Petr Vaniš

Vybojoval titul mistra republiky, Evropy i světa. Jak dnes říká, bez dopingu není možné se v kulturistice na vrcholovou úroveň dostat. „V mé kategorii rozhodně ne. Bez dopingu by možná zvládl vyhrát klučina v kilové kategorii 75, tam to jde,“ popisuje. 

„Kulturista potřebuje svaly, vyrýsování, žíly a potřebuje být odvodněný. Proto se bere víc látek než v jiných sportech,“ popisuje. A přestože odpověď na otázku „brát, nebo nebrat anabolika“ má každý sportovec ve svých rukou, často prý nepovolený doping podporují samotní trenéři „Nejhorší je, že se to už dostalo do kondičních a mládežnických kategorií.“

Cyril Höschl: Lidská výkonnost má limity. Posunout je může doping nebo extrémní situace

Výkony sportovců na vrcholných akcích dokazují, že je stále těžší překonávat rekordy.  Nejlepší výkon Jarmily Kratochvílové na 800 metrů zůstává nepřekonán už 35 let. Sportovci se snaží posouvat své limity všemi možnými způsoby. Například prakticky každý vítěz Tour de France v letech 1996 až 2013 se zapletl s dopingem. Kde jsou hranice?

O svém životě s dopingem (i po něm) napsal Petr Vaniš knihu Vyhrát, nebo zemřít. A svůj další život zasvětil osvětě a snaze o vymýcení dopingu z kulturistiky – mimo jiné v rámci projektu Čistě s Pevanem. „Chci očistit mládežnickou, dorosteneckou a kondiční kulturistiku. Když jdou lidi do posilovny, chtějí cvičit a být zdraví. To se trochu ztrácí.“

A proč doping neodhalí dopingové kontroly, ptáte se? Jsou prý přísné. Existují však závody, kde testy vůbec nejsou. „Případně se dá vycévkovat, a není-li komisař pozorný, dá se obelhat,“ popisuje.

Jídlo, jídlo, jídlo

Není to ovšem jen doping, který vrcholovým kulturistům ničí zdraví. Problematický může být i jejich speciální jídelníček – kulturista totiž musí během dne sníst neuvěřitelné množství (živočišných) bílkovin.

Když byl na vrcholu, snědl samotný Petr Vaniš téměř dvě kila svíčkové denně. „Kulturista do sebe musí dostat určitý počet bílkovin na tělo tělesné hmotnosti, takže nepřetržitě jí. Kolikrát jsem si nařizoval budíka a jedl jsem ještě v noci.“