Vyšší a tlustší. Brněnští vědci vyvinuli software na měření proporcí Čechů. Zájem má oděvní průmysl

„Projekt byl původně zaměřen v období covidu na ochranné prostředky. Vznikaly problémy s tím, že byly velikostně nevhodné,“ vypráví příběh databáze Adapt Martin Čuta z Ústavu antropologie Masarykovy univerzity.

Vědci do ní ukládají údaje o rozměrech a složení těl české populace. „Nejvíce nás zajímá výška postavy, její váha, obvody břicha a končetin. Hodně cenná jsou ale právě data obličeje,“ vysvětluje antropolog Mikoláš Jurda.

3D modely těla

Obličej měří tělový 3D skener, který je určený pro snímání 3D modelů živých lidí. „Přístroj pořídí fotografie vašeho obličeje z šesti různých úhlů pohledu, z čehož pak software vytvoří 3D model,“ popisují vědci.

3D modely jsou jednou z hlavních přidaných hodnot Adaptu. „3D modely těl máme v několika pozicích tak, aby si výrobci mohli doměřit cokoli dalšího potřebují. A také jsme posbírali záznamy z magnetické rezonance, takže máme i informace o vnitřním složení těla,“ dodává Jurda.

Češi ztloustli

Brněnští antropologové tak zaplnili díru na trhu. Poslední komplexní data o tělesných rozměrech české populace totiž pocházejí z roku 1985. „Vyrostli jsme přibližně o 4 až 5 centimetrů, bohužel jsme ale také ztloustli, což se projevuje v neustále se zvyšujícím BMI. I nejmladší věková skupina 20 až 29 let má hranici BMI nad 25, což je hranice nadváhy,“ potvrzují antropologové.

Databáze Adapt už teď poskytuje výrobcům svá data. Antropologové z Masarykovy univerzity je ale chtějí brzy rozšířit o údaje o profesních skupinách, třeba hasičích, anebo o skupinách s různými zdravotními problémy.