Vysokoškolští profesoři berou méně než učitelé na základce. To je neudržitelné, říká šéf asociace fakult Stejskal
Vzdělávají budoucí učitele a psychology, bádají, píšou odborné knihy, a vydělají si podobně jako pokladní v některých supermarketech. Akademičtí pracovníci s doktorským titulem v humanitních oborech berou průměrně 30 tisíc korun měsíčně. Stále častěji proto odcházejí učit na základní a střední školy, kde mají víc peněz. V Ranním interwiev problém objasňuje děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a předseda Asociace děkanů filozofických fakult Jan Stejskal.
Proč filozofickým fakultám chybí peníze na platy akademiků? Kde je ta hlavní příčina?
Čtěte také
Hlavní příčina tkví v podfinancování vysokých škol. S radostí jsem sledovali zvyšování platů učitelů na základních a středních školách, jsme tomu opravdu rádi. Nicméně ministerstvo zapomnělo, že tady má ještě další sféru školství, a to jsou vysoké školy. A tam k takovým posunům nedošlo, to znamená, že platy vysokoškolských pedagogů se sesunuly pod úroveň platů učitelů na základních a středních školách….
Jak vážná je teď situace na filozofických fakultách? Hrozí, že v příštích měsících nebudou mít na provoz nebo na platy? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Potřebujeme masivní investici do vzdělání. STAN se nebrání zvýšení daní v jeho prospěch, říká Gazdík
Poslanci v prvním čtení podpořili novelu zákona o pedagogických pracovnících. Dočkají se učitelé zvýšení platu na alespoň 130 procent průměrné mzdy?
-
Výjimeční učitelé
Učitelé si sice právě užívají letního odpočinku, před koncem školního roku si ale udělali na naše reportéry čas. Aby ukázali, čím je jejich vyučování výjimečné.
-
Změna financování asistentů pedagoga? „Zadáním by nemělo být ušetřit,“ tvrdí ředitelé
Ministerstvo školství chce změnit způsob financování a přidělování asistentů pedagoga. Menší školy se však obávají, že by mohly přijít o část asistentů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
