Výroba zbraní byla v EU vnímána jako něco špinavého. Až ruská agrese ukázala, že války tu jsou a budou, říká analytik
Bezpečnost patří mezi klíčová témata pro voliče v mnoha zemích Evropy. Kandidáti se ve volbách do Evropského parlamentu snaží vyjít této poptávce vstříc a slibují, že se o zvýšení bezpečnosti zasadí. Co Evropská unie zmůže v oblasti bezpečnosti? „EU nemá jednotnou obrannou politiku, nicméně v poslední době se prohlubuje společná obranná spolupráce,“ vysvětluje v předvolebním speciálu bruselská zpravodajka ČRo Zdeňka Trachtová. Moderuje Jan Bumba.
Hosty Jana Bumby byli:
- Zdeňka Trachotvá, bruselská zpravodajka ČRo;
- Daniel Koštoval, bezpečnostní a obranný analytik, bývalý náměstek ministra obrany;
- Veronika Víchová, analytička Centra pro informovanou společnost;
- Marie Jelínková z Katedry veřejné a sociální politiky FSV UK;
- Olena Kokina, Ukrajinka žijící v Ostravě, tlumočnice ostravského magistrátu.
Před evropskými volbami v roce 2019 byla pro občany EU bezpečnost a obrana až na osmém místě v důležitosti jednotlivých témat. Dnes je průměrně na třetím místě a lidé v Česku ji považují dokonce za to nejdůležitější téma, které by se podle nich mělo řešit v předvolební kampani.
„Evropská unie nemá jednotnou obrannou politiku, obrana je plně v rukou členských států. Nicméně má společnou obrannou spolupráci, která se v poslední době postupně prohlubuje. Například od roku 2004 funguje Evropská obranná agentura, v jejím čele aktuálně stojí Čech Jiří Šedivý,“ vysvětluje Zdeňka Trachtová.
„EU loni poprvé spustila společné nákupy zbraní a munice, což se nikdy dřív nedělo. Jednotlivé členské státy se tak mohou spojovat a prostřednictvím Evropské obranné agentury nakupovat zbrojní materiál pro Ukrajinu,“ doplňuje.
„Války jsou a budou“
Ruská agrese na Ukrajině podle bezpečnostního a obranného analytika Daniela Koštovala z pražského Centra transatlantických vztahů vysoké školy CEVRO změnila pohled Evropské unie na otázky armády a obranného průmyslu.
Čtěte také
„Do té doby byla výroba a používání zbraní vnímána jako něco neudržitelného, antisociálního a vlastně špinavého, co by se nemělo dělat. Teprve agrese Ruska ukázala, že svět se za nevím kolik desítek tisíc let, kdy lidstvo existuje, ve své podstatě vůbec nezměnil a že války tu jsou a budou. A evidentně budou i v Evropě, tudíž musíme být schopni se tomu postavit, a je-li to potřeba, bránit se případně i se zbraní v ruce,“ popisuje Koštoval.
Hrozba dezinformací
Specifickou hrozbu pro bezpečnost představují dezinformace a konspirace na internetu. Veronika Víchová z Centra pro informovanou společnost upozorňuje, že tento druh ohrožení rozhodně není přeceňovaný. Shodují se na tom laici i bezpečnostní experti.
Definice dezinformací
Veronika Víchová z Centra pro informovanou společnost vychází z definice ministerstva vnitra, podle které je dezinformace fakticky nepravdivá informace, která je šířena vědomě a se záměrem oklamat nebo poškodit příjemce.
„Například Světové ekonomické fórum letos umístilo hrozbu dezinformací a misinformací jako tu nejzávažnější pro následující dva roky. Otázka je, jestli tento pojem vždy používáme správně,“ zamýšlí se.
„Dezinformace jako takové, které jsou spojené s řadou jiných informačních hrozeb, jsou závažnou hrozbou. Nicméně v dnešní době je velmi snadné dezinformací nazvat cokoliv, co nějakým způsobem nepotvrzuje náš pohled na svět nebo náš politický názor. A v takovém případě to může být i destruktivní,“ vysvětluje Veronika Víchová.
Migrační pakt
Mnoho lidí podle průzkumů považuje za důležitý prostředek k zajištění bezpečnosti ochranu vnějších hranic EU a lepší kontrolu toho, kdo do Unie přichází. Česká vláda tvrdí, že správným krokem je v tomto směru i stvrzený migrační pakt.
Čtěte také
„Vypadá to, že v současném znění, jak asi bude schválen, migrační pakt skutečně uleví evropským zemím, protože přináší aspoň částečně princip solidarity,“ uvádí odbornice na migraci Marie Jelínková z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
„Vnáší nové nástroje pro země, které zatím na migračním zatížení participovat nechtěly, a zavazuje, jak participovat budou. Zejména se bude jednat o nějakou větší finanční spoluúčast nebo třeba pomoc s návraty odmítnutých žadatelů o mezinárodní ochranu,“ dodává.
Poslechněte si celý předvolební speciál Radiožurnálu.
Související
-
Jaké je zákulisí Evropského parlamentu? A jak strany své země reprezentují? Poslechněte si Speciál
V prvním Speciálu mluví hosté o kandidujících stranách, sociologickém průzkumu i postoji české i zahraniční společnosti k Evropské unii.
-
Česká ekonomika se nejlépe ze zemí střední Evropy integrovala do společného trhu EU, tvrdí ekonomka
Jaká je role Evropské unie v nynějším rozkolísaném světě? Kde se bere pocit, že za všechno může Brusel? Co jsme za uplynulých 20 let z Unie získali a co jsme jí dali?
-
Vláda nedělá v boji s dezinformacemi ani to minimum, myslí si prezident Petr Pavel
Jak prezident hodnotí první rok ve funkci? Je provládním prezidentem, jak často tvrdí opozice? Poslechněte si hodinový rozhovor Jana Pokorného s prezidentem Petrem Pavlem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.