Česká ekonomika se nejlépe ze zemí střední Evropy integrovala do společného trhu EU, tvrdí ekonomka. Jak si Česko vede po 20 letech v EU?
Jaká je role Evropské unie v nynějším rozkolísaném světě? Proč jsme ještě nezavedli euro? A máme ho mít? Kde se bere pocit, že za všechno může Brusel? A je to skutečně jen pocit? Co jsme za uplynulých 20 let z Unie získali a co jsme jí dali? Poslechněte si Speciál Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus.
Hosty Jana Pokorného jsou:
- Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka poradního týmu předsedy vlády
- Mojmír Hampl, ekonom, bankéř, předseda Národní rozpočtové rady
- Tereza Masopustová, socioložka, analytička ústavu STEM
- Bára Stárek, předsedkyně spolku Díky, že můžem
Smysl EU?
Čtěte také
„Hlavní smysl EU dnes vidím v obrovských ekonomicky pozitivních dopadech – růst životní úrovně ČR, možnost cestování v Schengenu, bez pasů, s občankou. Možnost mladých lidí jezdit za vzděláním do zahraničí je výrazně jednodušší. Přiblížili jsme se v ekonomické úrovni i ve mzdách, i když je tam ještě velký prostor ke zlepšení,“ vyjmenovává ekonomka Helena Horská.
„Zvýšila se naše vnější kupní síla, to znamená, že už si můžeme dovolit jezdit do zahraničí a kupovat zboží v zahraničí. Vezměte si roaming, telefonování, to je také výsledek společného evropského trhu. Ale také tam je mnoho věcí, které nejsou ještě ideální, pokračuje Horská.
Výměna zboží, lidí, kapitálu
„Nerad bych, aby se téma EU zužovalo na téma dotací a přerozdělování. Vůbec si nemyslím, že to je nejpodstatnější aspekt evropské integrace,“ uvádí ekonom Mojmír Hampl. „Ten podstatný je dle mého pokus o jednotný trh, o místo, kde bude snazší spolu obchodovat. Pro dělbu práce, výměnu zboží, myšlenek, lidí, kapitálu,“ pokračuje Hampl.
Čtěte také
EU = situace po listopadu 89?
„Z dat, které dlouhodobě měříme právě ke vztahu k EU, vidíme, že EU se postupně stala takovým zástupným symbolem geopolitického směřování ČR i v podobě modernizace nebo transformace ČR od listopadu 89',“ vysvětluje analytička Tereza Masopustová. „Vztah lidí je tedy do jisté míry hodně spojen i s tím, jak se vyvíjí Česká republika a národní politika,“ shrnuje Masopustová.
„Brusel se v předchozích letech hodně zavřel do svých kanceláří v Bruselu a málo komunikoval s běžnou populací. A myslím si, že toto by se určitě mělo změnit a jakékoliv iniciativy tímto způsobem mohou více propojit a víc dávat informací běžným občanům, co se opravdu v Bruselu děje,“ přeje si Horská. „Víme, jak to bývá na politické scéně, že politici často Brusel zneužívali: ,Cokoliv je špatné, může za to Brusel, cokoliv je dobré, můžu za to já,‘“ uzavírá Horská.
Jaký je vztah Čechů k přijetí eura? A co všechno nám členství v Unii přineslo? Poslechněte si celý rozhovor s odborníky.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
