Vláda nedělá v boji s dezinformacemi ani to minimum, myslí si prezident Petr Pavel

Když jsme tu seděli, pane prezidente, minule, tak z funkce tiskové mluvčí odcházela Markéta Řeháková. Teď tady sedíme ve chvíli, kdy nastává výměna v čele vedení kanceláře prezidenta. Dosavadní kancléřka Jana Vohralíková řekla, že pracovní tlak a společenské povinnosti spojené s funkcí jsou vysilující, a proto se v blízké budoucnosti chce věnovat jiné práci a projektům. Je za jejím odchodem ještě něco, co byste chtěl uvést?

Jeden by řekl, že pokud jsou výměny v personáliích na Hradě spojeny s vašimi návštěvami, že byste neměl chodit tak často. (smích) Ale já myslím, že personální obměna je něco, co se standardně děje ve všech institucích a organizacích, ve firmách. Na tom není nic zvláštního.

Odchod Jany Vohralíkové není spojen s žádnými personálními nebo jinými otřesy.

Mě vždycky pobaví, když slyším nebo čtu titulky: „personální zemětřesení na Hradě“ a „zákulisní mocenské boje“. V tom nic takového není. Tady když se projdete po Hradě, tak zjistíte, že se žádné zemětřesení nekonalo. A to, co se děje, je civilizovaná profesionální výměna na funkci vedoucího kanceláře.

Čtěte také

iROZHLAS

Vohralíková končí jako vedoucí prezidentské kanceláře. Důvody odchodu mají být osobní

Odchod Jany Vohralíkové není spojen s žádnými personálními nebo jinými otřesy. Je to změna na základě našeho dohovoru s tím, že Jana Vohralíková předává svoji funkci naprosto standardně a bude novému řediteli k dispozici i potom, co si funkci přeberou. Myslím, že v tom opravdu není nic, co by mělo vyvolávat jakékoli spekulace.

Když jste nastupoval na Hrad, tak jste měl plán prošetřit podezřelé okolnosti působení tehdejšího kancléře Vratislava Mynáře, neoficiálního poradce tehdejšího prezidenta Martina Nejedlého a jejich spolupracovníků. Rok se s rokem sešel a nic zvláštního jsme se nedozvěděli. Znamená to, že lidé kolem Miloše Zemana se chovali vždy podle zákona a standardů?

Takto bych to asi neřekl, ale my zatím ještě stále nemáme k dispozici závěrečnou kontrolní zprávu NKÚ. A navíc jsou ještě v procesu některá vyšetřování, která vede policie, případně státní zastupitelství. Mně se velice těžko uzavírá něco, když nemám ještě všechny úplné informace. V okamžiku, kdy ta zpráva bude doručena, tak nemám problém její závěry zveřejnit a samozřejmě odpovědně taky reagovat na to, co se v té zprávě dozvíme.

Už jste odpověděl na otázku týkající se odcházející Jany Vohralíkové. Na její místo přichází Milan Vašina. Jaké jsou jeho kvalifikační předpoklady pro řízení Kanceláře prezidenta republiky?

Milan Vašina je na jedné straně velice respektovaný manažer, protože dlouhé roky řídil nejprve slovenský a potom český T-Mobile. V této funkci přicházel velice blízko do kontaktu se státní správou, protože je to odvětví, které je velice silně regulováno státní mocí. A navíc je to člověk, který má přesah i do té oblasti, řekněme, akademické, protože posledních dva a půl roku vedl českou pobočku Aspen institutu.

Určitě bych nevetoval zákon jenom proto, abych něco dokazoval opozici nebo koalici.

Takže o problematice, kterou řešíme jak na domácí scéně, tak hlavně na té mezinárodní, má víc než dobré povědomí. A navíc má i velice dobrou reputaci. A povězme jak na těch pracovištích, na kterých dělal, tak i v prostředí, ve kterém se rekrutují lidé, kteří mají asi největší, já používám anglické slovo, „drive“ k pozitivním změnám.

A ještě poslední otázka na závěr tohoto bloku: Petr Kolář, váš přítel po boku, bude mít kartičku na Hrad a bude se snažit získat bezpečnostní prověrku za nové konstelace?

Čtěte také

Podle Kanceláře prezidenta prověrku nepotřebuji. Za těchto okolností končím jako poradce na dohodu, říká Petr Kolář

Pokud se Petr Kolář bude snažit získat prověrku, tak je to samozřejmě jeho věc, ale Petr Kolář nemá žádnou smlouvu s Hradem. To znamená, že není ani důvod k tomu, aby měl kartičku a Hrad v tomto případě na něho prověrku žádat nebude, protože k tomu není důvod.

My se s Petrem Kolářem známe dlouhou dobu, mnohem déle, než byl můj úmysl kandidovat na post prezidenta. A s tím, že jsem se takto rozhodl, tak jsem neměl důvod ten vztah přerušovat. A nakonec to, co je pro mě velkou přidanou hodnotou, je především jeho rozhled jako celoživotního diplomata, jako člověka, který má spoustu kontaktů. Takže jeho rozhled a jeho zkušenosti jsou pro mě cenné, ale rozhodně neznamenají nic jiného než další poradní hlas.

 Prezident jako moderátor politické diskuze

Když jsme vedli rozhovory při volební kampani, tak kandidáti preferovali myšlenku, že prezident republiky je jakýmsi moderátorem politických procesů, že do nich aktivně, aktivisticky příliš nevstupuje. Vás opozice označuje jako prezidenta vládní koalice. Můžete při takovém nálepkování efektivně moderovat politické procesy?

Tak je to zaprvé nálepka, kterou mi dává opozice, takže je potřeba ji takto vnímat. Nikdy jsem neřekl, že jsem kandidátem vládní koalice, a v mnoha ohledech s vládní koalicí nevyjadřuji úplný souhlas. To, že má opozice takovou představu, že bych měl dokázat, že nejsem pětikoaličním kandidátem tím, že jim budu vetovat návrhy zákonů, no to je samozřejmě jejich přání a jejich představa.

Ale pokud ten zákon považuji za potřebný, tak přestože jsou v něm části, které mě třeba přivádí k nějakým dalším otázkám nebo nejasnostem, tak pokud naprostá většina toho zákona jde správným směrem a je potřeba, pak samozřejmě nemám důvod ho neschválit. A určitě bych nevetoval zákon jenom proto, abych něco dokazoval opozici nebo koalici.

Prezident Petr Pavel během rozhovoru pro Radiožurnál|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

V květnu musí vláda rozhodnout, jak bude vypadat rozpočet ČR na rok 2025, což bude volební rok. Co podle vás by mělo být jeho hlavním cílem?

Především aby to byl rozpočet zodpovědný ve vztahu k veřejným financím, protože není možné stavět dlouhodobě rozpočty výrazně deficitní. To potom sráží naši ekonomiku a nebudeme schopni naplnit ani základní funkce státu, natož priority, které by měl mít.

Když každá vláda přijde s naprostou negací toho, co bylo předtím, bude nás to neustále vracet zpátky.

Takže způsob, jakým se vláda postaví k tvorbě toho dalšího rozpočtu ve vztahu k umořování schodku veřejných financí, ve vztahu k tomu, jak bude pamatovat na priority, které si vláda stanovila, které jsou potřebné, tak tak se na něj budu dívat.

Je toto téma, jehož byste mohl být z titulu funkce hlavy státu moderátorem?

Já se o to snažím a musím říct, že jsem tu snahu vyvinul hned od počátku, kdy se začalo debatovat o konsolidačním balíčku, o důchodové reformě. Protože jsem na Hrad pozval zástupce opozice, měl jsem zrovna u tohoto stolu, u kterého teď spolu mluvíme, Alenu Schillerovou, Karla Havlíčka.

Čtěte také

„Aktivní, nikoliv aktivistický.“ Jak hodnotí vládní a opoziční politici první rok prezidenta Petra Pavla ve funkci?

A samozřejmě jsem si rád vyslechl jejich námitky, jejich přístup, protože jsem přesvědčen o tom, že nějakého posunu můžeme, zvlášť u těch dlouhodobých témat dosáhnout jenom tím, že se podaří mezi vládou a opozicí najít alespoň nějakou elementární shodu.

Není totiž možné to, co se teď rýsuje na pozadí, a to je strašné rozdělení politické scény, kdy každá vláda přijde s naprostou negací toho, co bylo předtím, a začne nastolovat vlastní přístup i vlastní agendu. To nás bude neustále vracet v čase zpátky a povede to k mimořádné neefektivitě.

Dezinformace a válka na Ukrajině

Když sledujete situaci v ČR, řekl byste, že vláda dělá v boji s dezinformacemi maximum?

Já bych řekl, že možná nedělá ani to minimum, protože boj s dezinformacemi je teď na bodě mrazu. Vláda jmenovala nedávno poradcem pro dezinformace pana Gregora, ale nemá pověřence pro tuto oblast. Nemá koordinátora, který by všechno to, co se už na tomto poli odehrálo na půdě třeba ministerstva vnitra nebo některých institucí, dal dohromady a připravil opravdu koncept, jak vést strategickou komunikaci vlády, jak čelit dezinformacím.

Zkreslovat, že válka probíhá pouze na východě Ukrajiny, je vážným klamání veřejnosti.

Protože jak si s tím vláda úplně neví rady, tak ta oblast je teď trochu ve vzduchoprázdnu, což si myslím, že rozhodně dobře není. Protože nejenom, že protivník nikdy nespí, ale ne všichni šiřitelé dezinformací nespí. A jak vidíme den za dnem na sociálních sítích, tak dezinformace se šíří stále rychleji a častěji a běžný občan, který nemá možnost se v tom orientovat, tak se dost často stává obětí.

Pane prezidente, od počátku ruské agrese na Ukrajině věnujete tomu konfliktu velkou pozornost. Na Ukrajině jste taky osobně byl. Jak na vás působí, když třeba slovenský premiér Robert Fico nebo Tomio Okamura z SPD říkají, že v Kyjevě, respektive na většině Ukrajiny – každý říká něco jiného: Robert Fico, že v Kyjevě, Tomio Okamura, že na větší části Ukrajiny – válka není?

Asi bych to propojil s tím předchozím tématem, o kterém jsme se bavili, to znamená dezinformace. Na Ukrajině nepochybně válka je. A to, že v Kyjevě po většinu času běží normální život? No, to je také pravda, ale bohužel ten normální život je přerušován tím, že periodicky přilétají rakety a řízené střely, které zabíjejí lidi. To není normální situace. To bohužel je válka, i když na první pohled může v řadě okamžiků vypadat jako běžný mírový život.

Zkreslovat to tím, že válka nebo nějaká speciální operace, jak ji nazývají Rusové, probíhá pouze na východě Ukrajiny, je vážným klamáním veřejnosti. Nás sice může už do určité míry unavovat neustále poslouchat informace o válce na Ukrajině, o nutnosti podporovat Ukrajinu, ale měli bychom si vždycky říct, o co tam jde.

V případě, že Rusko uspěje úplně, tak jak si představuje, znamená to, že je možné napadnout suverénní zemi a silou si vymoci svůj zájem.

A na Ukrajině opravdu nejde v uvozovkách pouze o to, kdo bude suverénem na území, které dnes nazýváme Ukrajinou.  Ale jde tam o to, jak bude vypadat evropská, ale i globální bezpečnost v budoucnu. Protože v případě, že Rusko uspěje úplně, tak jak si představuje, to znamená, že bude kontrolovat celé území Ukrajiny, pak to znamená, že bude ve všech svých závěrech vlastně utvrzeno.

To znamená, že je možné napadnout suverénní zemi a silou si vymoci svůj zájem. Že není žádná zúčtovatelnost před mezinárodním právem a že silní opravdu, tak jak říká prezident Putin opakovaně, dělají prostě to, co mohou, a slabí to, co musí. Něco, co jim ti silnější dovolí.

A pokud nechceme žít v takovém světě – a já věřím tomu, že většina našich obyvatel nechce –, pak nám nezbyde nic jiného než se proti takovému zlu postavit. A z naší strany je to tím, že podporujeme Ukrajinu tak, aby alespoň na Ukrajině Rusko neuspělo.

Měla by se Evropa připravit na změnu kurzu americké zahraniční politiky v případě vítězství Donalda Trumpa? Jak se prezident dívá na energetickou budoucnost České republiky? A proč si myslí, že přijetí eura je pro další rozvoj Česka klíčové? 

Poslechněte si celý hodinový rozhovor Jana Pokorného s prezidentem Petrem Pavlem.