Vše, co děláme, máme natrénované a vyzkoušené. Někdy je ale potřeba improvizovat, říká pilot vrtulníku záchranné služby

14. říjen 2016

Pilot vrtulníku záchranné služby v Liberci a Ústí nad Labem Michal Beneš byl dopoledním hostem ve studiu Radiožurnálu. Podle něho dnes už jen velmi málo zásahů dopadá katastroficky, protože zdravotní péče v České republice je na velmi vysoké úrovni a síť leteckých i pozemních záchranných služeb je velmi hustá.

Na Vinohradské ulici u Českého rozhlasu by ale raději nepřistával kvůli tramvajové trati a trolejím. Troufl by si ale přistát třeba na Václavském náměstí, lidé by prý prostor pro přistání udělali. Občas je u zásahu podle Michala Beneše i zábava – třeba když přistávali na parkovišti u městského úřadu v Děčíně a on se ptal kolemjdoucích strážníků, jestli musí za vrtulník platit parkovné.

Leteckým záchranářům můžete pomoci třeba tak, že když poletí na místo určení, kde budete i vy, můžete mávat vestičkou z auta nebo jiným viditelným předmětem. Ohrozila by vrtulník třeba srážka s dronem? „Nechtěl bych předjímat. Hodně záleží, kam bychom se trefili, jestli bychom trefili lyžinu, bednu nebo list, protože list rotoru je poměrně citlivá záležitost a jakýkoli kontakt s cizím předmětem může být fatální,“ říká Michal Beneš.


Všechno, co děláme, máme natrénované a nějakým způsobem vyzkoušené. To bláznovství je možná v tom, že to někdy zkombinujeme tak, že to na první pohled vyvolá úsměv, nebo se to zdá divné, ale nejsou to věci, které bychom neměly vyzkoušené. Michal Beneš o improvizaci záchranářů

Podle něho je jedním ze standardních postupů i improvizace, protože každé zranění je jiné, stejně tak prostředí, ve kterém zasahují. Poslední improvizaci při zásahu uplatnili v Labském údolí při vytahování horolezce, který byl na nepřístupném místě, a použili k tomu strom bez větví. Vrtulník, se kterým létá v Ústí, si s kolegy pojmenovali Barča.

Letecký záchranář musí být také trochu meteorolog, protože hovory o počasí jsou podle Michala Beneše časté. Používá také populární norské servery? „Využíváme spoustu různých numerických modelů – nejen ten norský, ale i český Aladin, nebo i polský model. Snažíme se informace kombinovat a hledat, který je zrovna dneska funkční, protože ne vždy ta předpověd vyjde,“ odpovídá Michal Beneš.

Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.

autoři: has , jpr
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.