Von der Leyenová předsedkyní znovu? Její Komise má tah na branku, vyzdvihuje znalec unijní politiky

Vyčkávání, až Ursula von der Leyenová oznámí kandidaturu na křeslo předsedkyně Evropské komise, se chýlí ke konci. Během pondělí má vystoupit s prohlášením, zda se bude ucházet o druhý mandát či nikoliv.

„Má dobrou bilanci, reprezentuje, je pracovitá, inteligentní, mluví skvěle anglicky. Má všechny předpoklady pro to, aby pokračovala,“ hodnotí Karel Barták.

Čtěte také

iROZHLAS

‚Německá ledová královna.‘ Šéfka Evropské komise von der Leyenová vyniká v hledání kompromisů

Když von der Leyenová přebírala úřad šéfky Komise, stala se první ženou v jejím čele. Oznámila plán velké zelené transformace a dušovala se, že vytvoří z Evropské unie významného geopolitického hráče. K tomu jí do značné míry i dohnaly kulisy, ve kterých se její mandát odehrál.

Nastoupila v roce 2019, pár měsíců na to propukla pandemie koronaviru. Pak přišla válka na Ukrajině a v poslední době se k tomu přidal i konflikt na Blízkém východě.

Kompetenční spory

Podle znalce unijní politiky Karla Bartáka před šéfkou Evropské komise stály výzvy, na které byla schopná reagovat velmi inovativním způsobem. V případě zahraniční politiky si ale ukousla poměrně velké sousto.

„Geopolitická role Evropské unie je trochu oříšek. Samo uspořádání EU a její totální zaměření na ekonomickou spolupráci ji nikdy nepředurčovalo k tomu, aby hrála velkou roli na světové scéně,“ říká a druhým dechem připomíná nepružnost rozhodování o zahraniční politice způsobenou jednomyslným hlasováním právě v této otázce.

Karel Barták|foto:Radko Kubičko, Český rozhlas

„Vyhlásila, že chce hrát geopolitickou úlohu, ale nemá pro to pravomoci a nemá pro to předpoklady. To ji brzdilo a vyvolávalo to i pochybnosti o tom, zda její vize obstojí v konfrontaci s realitou,“ poznamenává Barták.

Konfrontace byla často nutná také s jejími kolegy ve vedení EU, a to zejména se stálým předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. Barták zmiňuje „nepohodu“ a někdy až „nevraživost“, která byla patrná během posledních bezmála pěti let na obou stranách ulice Rue de la Loi, která odděluje sídlo Evropské rady a Evropské komise.

Zaměření na výkon

Práci se předsedkyně plně oddala. Tvrdé pracovní tempo vyžaduje po spolupracovnících, udržet s ní krok ale není lehké. Do sídla Evropské komise se totiž nastěhovala.

„Von der Leyenová se zaměřila na to, že bude chráněná svými lidmi, které si do Komise přivedla. Do značné míry se zabarikádovala ve 13. patře paláce Berlaymont, kde i bydlí, což se nikdy předtím nestalo,“ popisuje Barták.

Od toho se ale odvíjí vztah, který si vybudovala se „svými“ eurokomisaři. Ti, kteří nejsou dostatečně výraznou figurou v kolegiu, si musí počkat třeba týden na schůzku s šéfkou.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová|foto:René Volfík, iROZHLAS.cz

Plány pro další období

Zatížení von der Leyenové na zahraniční politiku a neutichající válka na Ukrajině dávají tušit, že pokud zůstane v čele Evropské komise v následujícím období, vznikne portfolio pro obranu. Což sama veřejně potvrdila v sobotu během Mnichovské bezpečnostní konference.

Z pohledu Bartáka bude ale záležet, jestli se ho podaří takzvaně naplnit obsahem, aby nezůstalo jenom u nezávazných doporučení pro členské státy.

„Jestliže se vlády dohodnou, že je něco takového potřeba, a bude vůle, která zde donedávna absolutně nebyla, se i v této oblasti integrovat, tak to může fungovat,“ soudí znalec unijního prostředí.

Jaké osobnostní rysy musí mít příští eurokomisař vyslaný českou vládou, aby zapadl do týmu tvrdě pracující šéfky Ursuly von der Leyenové? Co očekávat od jejího druhého období v čele Komise? A jaké perličky zažil Karel Barták během dvou dekád působení v evropských institucích? 

Poslechněte si nejnovější epizodu podcastu Bruselské chlebíčky.