Voltiž není cirkus, zdůrazňuje uznávaná trenérka Petra Cinerová. Její svěřenci se učí akrobacii na koňském hřbetu
Můžete mít rádi koně. Můžete mít rádi gymnastiku. A nebo to můžete spojit a zamilovat si voltiž – totiž gymnastiku na neosedlaném koni. „Měla jsem štěstí na hodně dobré koně,“ říká v rozhovoru s Lucií Výbornou uznávaná trenérka voltiže a také žena, která vychovala jihomoravského koně roku.
Výběr koně pro voltiž je přitom velmi náročný. „Kůň musí být opravdu zdravý. Cvičí na něm děti, a když se na něm pohybuje skupina, může nést na zádech až 150 kilo. Musí být vyvážený, aby neudělal jediný pohyb navíc. Musí být charakter a mít energii, musí se vyrovnat i s atmosférou, kdy všichni hvízdají, pískají a hraje hudba,“ vypočítává.
Každý kůň je osobnost, hodně vás naučí, říká parkurová závodnice Anna Kellnerová

Když koně přijdou na parkurovou dráhu, úplně se prý změní. „Narostou, stanou se z nich osobnosti a cítí atmosféru kolem sebe,“ popisuje parkurová závodnice Anna Kellnerová.
Role Petry Cinerové je při tom všem nezanedbatelná. Kromě toho, že trénuje děti, totiž trénuje i samotného koně. „Během závodu pak dávám pokyny koni. Ten musí cválat, dokud mu nedám pokyn, že může skončit,“ popisuje. S koňmi pracuje už několik let. „Například s Landarem už vždy poznám, jakou má náladu. Cítím, v jakém je stavu,“ říká o jihomoravském koni roku.
Na koni mohou cvičit i handicapované děti
Svůj život Petra Cinerová obětovala koním. A prý nelituje. „I když bylo nejhůř, vždy jsem věděla, že musím vyjít ke koni ven. A že kůň se mnou nebude pracovat, pokud budu mít nervy nebo budu vzteklá. Vždy když jsem se vrátila ke koním, mi to pak koně vraceli zpátky,“ zdůrazňuje, že koně přispívají i k psychické pohodě.
Jak dodává, koně vždy poznají, kdo na nich jde cvičit. Trénovat na nich tak mohou třeba i handicapované děti v rámci takzvaného paravoltiže. „Koně děti respektují a neudělají jim nic zlého. A děti na koni se také projevují neskutečně: například jedna holčička zpívá, chlapeček, který nemluví, najednou začne mluvit…“ popisuje.
„V klubu paravoltiže máme už čtyři děti, velmi je to baví. Pro zdravé děti je to také přínosné: musí se k nemocným chovat hezky, nemocné děti zase vidí, jak se cvičí. A koně jsou v pohodě. Je to výborné,“ shrnuje.
Nejde o cirkus
Připomíná vám spojení akrobacie a koní cirkus? Jde prý o častý omyl, zdůrazňuje Petra Cinerová. „U nás jsou jasně daná pravidla: například jak a jakou sestavu musí jednotlivé kategorie cvičit.“
Jedním z nejtěžších prvků, které dnes při závodech voltiže můžete vidět, tak prý jsou salta na koňském hřbetě.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Šéf Slavie Tvrdík se omlouvá: Zavíráme tribunu Sever, Chorý a Douděra byli vyřazeni z A-týmu
-
Přes 40 procent dětí do 5 let tráví u obrazovek více než hodinu denně, ukazuje průzkum STEM
-
Horváth: Říkal jsem si, že se tohle může stát někde v Africe, ale ne u nás. Zachovali jsme se jako blázni
-
‚Vytýká se mi, že tak často maluji květiny.‘ 309 zátiší Václava Špály s kyticemi přehledně v jedné aplikaci