Každý kůň je osobnost, hodně vás naučí, říká parkurová závodnice Anna Kellnerová

Na úspěch v parkuru jsou prý ale vždy dva: nejen kůň, ale také jezdec. A jejich symbióza je důležitá. „Když jsem nervózní já, kůň neví, co se děje. Platí to i naopak – když vjedu do parkuru třeba s Classicem a on pode mnou naroste a cítím, že se chce ukázat, dodá mi to sebevědomí, nakopne mě to.“

Chcete chovat koně? Jen nadšení nestačí, varuje prezident Asociace chovatelů koní ČR

• Upravit
• Smazat

Říká se, že nejkrásnější pohled na svět je ten z koňského hřbetu. „A je to pravda,“ potvrzuje v rozhovoru s Patricií Strouhalovou Jaroslav Dražan, prezident Asociace chovatelů koní ČR.

Tato souhra jezdce a jeho koně samozřejmě nepřichází automaticky. „Když člověk není ochoten naslouchat a soustředit se na to, co potřebuje konkrétní kůň, souhra tam být nikdy nemůže. Kůň vás naučí souhru, když jste tomu otevřený. Zároveň ale potřebujete někoho, kdo vás povede správným směrem a pomůže naladit se s koněm,“ zdůrazňuje Anna Kellnerová také roli dobrého trenéra.

Vždy podle ní platí, že co kůň, to osobnost. „Například můj první kůň, se kterým jsem závodila, moc dobře věděl, že jsem byla malá a hubená a nebyla jsem ho schopná udržet. Takže když dostal možnost mě shodit, tak mě shodil,“ směje se. „Koně vás hodně naučí. Nejsou zlí, ale dokážou vycítit situaci, kdy se zbavit jezdce.“

Anna Kellnerová|foto: Tomáš Černý

Jako ve fotbale

Dvaadvacetiletá Anna Kellnerová je dnes dvojnásobnou mistryní České republiky v parkurovém skákání v kategorii juniorů a dvojnásobnou mistryní ČR v kategorii mladých jezdců. Kromě samotného závodění se ale věnuje i takzvanému managementu koní.

„Přirovnávám to k fotbalu. Fotbalový tým také potřebuje manažera, který se stará o výživu, o doktory, o protahování…“ vypočítává.