Viry přeskakují mezi druhy. Právě tak zřejmě vznikl i nový koronavirus, soudí vědec, který se vrátil z Ugandy

5. leden 2022

Na podzim vedl expedici do africké Ugandy, aby sbíral vzorky hlodavců, netopýrů, kaloňů a hmyzožravců. Nyní popisuje diverzitu a nálož virů, kterou tato zvířata nosí. „Uganda je jedním z míst s nejvyšší biologickou rozmanitostí, chceme tak rozmanitost na zemi chránit,“ upřesňuje v rozhovoru s Janem Pokorným Josef Bryja z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.

K čemu vlastně popisování diverzity a nálože virů u nasbíraných vzorků slouží?

Popis biodiverzity neboli biologické rozmanitosti je důležitý hlavně k tomu, abychom na světě nalezli místa, kde je biologická rozmanitost největší, a kde tudíž smysl investovat peníze na to, aby se dále chránila. My k tomu využíváme vhodnou modelovou skupinu drobných savců, ti jsou indikátorem oblastí, kde je rozmanitost nejvyšší.

Čtěte také

Přitom jde často o místa, která překvapivě nejsou vůbec chráněná třeba formou národních parků, protože se tam nevyskytují velká zvířata jako horské gorily nebo sloni. Jsou to ale místa, která mají výraznou evoluční rozmanitost a která mohou velmi rychle zmizet, pokud se rychle neudělá něco, aby se začala chránit.

Viry přeskakují mezi druhy

Popisujete i nálož virů, kterou zvířata nosí. Souvisí to nějak s pandemií koronaviru?

Velmi, velmi vzdáleně. Zajímá nás rozmanitost nejen hostitelů, ale i patogenů. Jednou z takových významných skupin parazitů jsou nejrůznější viry. Nejen proto, že hlodavci mohou přenášet i viry, které mohou být nebezpečné člověku, ale zajímá nás i proces koevoluce virů a jejich hostitelů. Například za jakých okolností mohou viry přeskakovat mezi druhy, což se stalo třeba u koronaviru.

Co si myslíte o původu nového koronaviru?

Já jsem tu literaturu detailně nestudoval, ale můj názor je, že nejpravděpodobnější je opravdu přeskok mezi hostiteli. Tím, jak člověk neustále víc a víc narušuje přírodní prostředí, ve kterém původně nebyl, tak obzvlášť v oblastech, kde je biologická rozmanitost vysoká, může čas od času k tomuto přeskoku dojít. Je to nejpravděpodobnější příčina vzniku koronaviru.

Jak se žije v Ugandě? A jak se čeští vědci chrání před malárií nebo spavou nemocí? Poslechněte si celý rozhovor. 

autoři: Jan Pokorný , als
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová