Viry přeskakují mezi druhy. Právě tak zřejmě vznikl i nový koronavirus, soudí vědec, který se vrátil z Ugandy
Na podzim vedl expedici do africké Ugandy, aby sbíral vzorky hlodavců, netopýrů, kaloňů a hmyzožravců. Nyní popisuje diverzitu a nálož virů, kterou tato zvířata nosí. „Uganda je jedním z míst s nejvyšší biologickou rozmanitostí, chceme tak rozmanitost na zemi chránit,“ upřesňuje v rozhovoru s Janem Pokorným Josef Bryja z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.
K čemu vlastně popisování diverzity a nálože virů u nasbíraných vzorků slouží?
Popis biodiverzity neboli biologické rozmanitosti je důležitý hlavně k tomu, abychom na světě nalezli místa, kde je biologická rozmanitost největší, a kde má tudíž smysl investovat peníze na to, aby se dále chránila. My k tomu využíváme vhodnou modelovou skupinu drobných savců, ti jsou indikátorem oblastí, kde je rozmanitost nejvyšší.
Čtěte také
Přitom jde často o místa, která překvapivě nejsou vůbec chráněná třeba formou národních parků, protože se tam nevyskytují velká zvířata jako horské gorily nebo sloni. Jsou to ale místa, která mají výraznou evoluční rozmanitost a která mohou velmi rychle zmizet, pokud se rychle neudělá něco, aby se začala chránit.
Viry přeskakují mezi druhy
Popisujete i nálož virů, kterou zvířata nosí. Souvisí to nějak s pandemií koronaviru?
Velmi, velmi vzdáleně. Zajímá nás rozmanitost nejen hostitelů, ale i patogenů. Jednou z takových významných skupin parazitů jsou nejrůznější viry. Nejen proto, že hlodavci mohou přenášet i viry, které mohou být nebezpečné člověku, ale zajímá nás i proces koevoluce virů a jejich hostitelů. Například za jakých okolností mohou viry přeskakovat mezi druhy, což se stalo třeba u koronaviru.
Co si myslíte o původu nového koronaviru?
Já jsem tu literaturu detailně nestudoval, ale můj názor je, že nejpravděpodobnější je opravdu přeskok mezi hostiteli. Tím, jak člověk neustále víc a víc narušuje přírodní prostředí, ve kterém původně nebyl, tak obzvlášť v oblastech, kde je biologická rozmanitost vysoká, může čas od času k tomuto přeskoku dojít. Je to nejpravděpodobnější příčina vzniku koronaviru.
Jak se žije v Ugandě? A jak se čeští vědci chrání před malárií nebo spavou nemocí? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Gorilí táta: prales není nafukovací, může z něj být další zoologická zahrada, obává se Ždánský
Autor knížky Gorilí táta v Africe se věnuje ochraně afrických národních parků. Jak fungují během covidu a jak dlouho trvá, než si gorilí tlupa zvykne na nového návštěvníka?
-
Máme čas klimatickou změnu zbrzdit, víme jak, ale jednáme pomalu, varuje zemědělský konzultant
V následujících dekádách se zvýší teplo i sucho. Zabránit tomu mohou změny ve využívání půdy a přístupu ke krajině. Konkrétní opatření zmiňuje konzultant Jan Svitálek.
-
Živočišné druhy vymírají. A s nimi půjde pryč i člověk,...
V dějinách planety Země došlo pětkrát k vymírání, dnes se to zřejmě děje pošesté a až tisíckrát rychleji než kdy dřív. Příčina? Člověk. „Pokud zlikvidujeme planetu,...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
