Máme čas klimatickou změnu zbrzdit, víme jak, ale jednáme pomalu, varuje zemědělský konzultant
V následujících dekádách se zvýší počet, intenzita a trvání veder a sucha, jak zveřejnil panel OSN o změně klimatu. Zabránit tomu mohou změny ve využívání půdy a přístupu ke krajině. Co konkrétně vědci doporučují? Odpovídá Jan Svitálek, zemědělský konzultant z organizace Člověk v tísni.
Nad vyzněním globální zprávy OSN pociťuje Jan Svitálek optimismus: „Ačkoli s panelem OSN si spojujeme spíše katastrofické scénáře, tato zpráva je jedna z těch dobrých. Říká, že máme čas i šanci klimatickou změnu brzdit, nikoli jen trpět její následky.“ Změnou přístupu k zemědělství nebo zalesňováním se může podařit snížit nárůst teploty až o půl stupně.
Čtěte také
Zpráva se zabývá komplexním tématem, které zahrnuje ekologii, zemědělský rozvoj, ekonomiku a jejich vzájemné vztahy. Není proto možné vybrat jedno zásadní doporučení. „Musíme kombinovat mnoho různých řešení. Když vezmeme za příklad vodu: nestačí budovat rybníky. Je nutné se bavit o kvalitě půdy a o tom, jak funguje celá krajina.“
Mnohá zjištění nejsou nová. „Je rolí celé společnosti, vlády a ministerstev zaměřit se na to, co už víme.“ Příkladem mohou být lesy, které v krajině drží vodu a uzavírají koloběh vody. Navíc zadržují uhlík, který se díky tomu nedostane do vyšších vrstev atmosféry. „Klasické doporučení je větší diverzita porostů, což si všichni uvědomují. Nicméně tempem, které jsme nasadili, nestíháme reagovat na změny, které probíhají.“
Čtěte také
V organizaci Člověk v tísni se s kolegy věnuje climate smart agriculture – zemědělství, které reaguje na klimatickou změnu. „Spojuje aktivity zalesňování, boj proti erozi a práci s krajinou jako celkem na úrovni komunit.“ Zahrnuje efektivnější orební systémy, při kterých zůstává organická hmota v půdě. „Udržitelné techniky, které zemědělce v Etiopii učíme, jsme doma zapomněli. Zmodernizovali jsme zemědělství, ale organická hmota v půdě není, je mrtvá,“ zmiňuje paradox.
Ohledně kvality půdy je hlavním doporučením diverzifikace produkce. „Vyhýbat se monokulturám a naopak kombinovat plodiny. Meziřádková produkce, agrolesnictví, kombinace toho, co může vyrůst na stromě a na poli,“ vyjmenovává konzultant. Varuje také před plošnou produkcí biopaliv: „Nahrazení zemědělské produkce potravin alternativními zdroji paliv přinese zvýšení cen potravin a další tlak na krajinu. Krajina to ale nezvládne sama, musíme se o ni postarat,“ uzavírá.
Související
-
Voda nám nemůže dojít. Jen s ní neumíme dobře hospodařit, tvrdí hydrogeolog
Jak naši předkové hledali vodu? Jak s vodou hospodařili? A čím bychom se dnes mohli inspirovat? Hydrogeolog Zbyněk Hrkal se tématům věnuje ve své nové knize.
-
Vzrostl počet porážek býků, kvůli suchu ubývá krmiva. Cenu hovězího to neovlivní
V červnu stála tuna sena průměrně 2700 korun. Zemědělci raději volí porážku. Jak vážná situace je, vysvětluje ředitel Českého svazu chovatelů masného skotu Kamil Malát.
-
Environmentální žal roste i v Česku. ‚Je oříšek o klimatické změně informovat a nestrašit,‘ říká odborník
Se změnou klimatu a varováním vědců před možnými následky dostávají emoce nový rozměr. Musíme se smířit s tím, že dobře už bylo? A jak se na obavách podepisuje práce médií?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka