Většina pacientů s nádorovým onemocněním se dnes vyléčí. Léčbu umíme šít přímo na míru, říká profesor Slabý

Jaký je rozdíl mezi tím, když použiji slovo precizní medicína a když řeknu slovo, které vy nemáte rád, a to je rakovina?

To jsou termíny, které spolu ne úplně přímo souvisejí, protože precizní medicína už se zabývá tak trošku tím, co s onemocněním dělat, jak ho diagnostikovat, jak ho léčit. Rakovina je onemocnění jako takové.

Čtěte také

Boj s nádorovými buňkami probíhá v těle každého z nás, říká imunoložka. Co ovlivňuje imunitní systém?

My to slovo rakovina nepoužíváme rádi, protože nemá v současné době už žádný medicínský obsah. Slovo rakovina není žádná diagnostická jednotka. Je to termín, pod kterým se schovávají řádově dnes již stovky diagnóz. A všechny se strašně liší ve smyslu svojí prognózy, toho, jak se léčí.

Proto je z hlediska odborného, ale i medicínského slovo rakovina spíše bezobsažné a má spíš negativní konotace – všechny straší a vyvolává v pacientech dojem, že když onemocní rakovinou, tak to znamená, že zemřou. A to už dneska rozhodně není pravda, protože naprostá většina pacientů s nádorovým onemocněním se dnes vyléčí.

Precizní medicínu jsem pochopila tak, že dokážete velmi přesně diagnostikovat typ nádoru, který mám, a v návaznosti na to nasadíte patřičnou léčbu. Kdybych měla dejme tomu nádor na tlustém střevě před 30 lety, jak by to vypadalo tehdy a jak to může vypadat dnes?

Kdybyste měla diagnostikovaný nádor tlustého střeva před 30 lety, tak by byl diagnostikován na základě toho, jak vypadá v mikroskopu. Udělali by biopsii, odběr tkáně při kolonoskopickém vyšetření. Patolog by se podíval do mikroskopu, uviděl tam nádorovou buňku a řekl: „Toto je nádor tlustého střeva.“ A všichni pacienti pak byli léčeni stejným způsobem.

Čtěte také

Bod zlomu přišel. Máme průlom v oblasti protinádorové imunoterapie, říká expert. Je na obzoru lék proti rakovině?

Postupně jsme zjistili, že to, co vypadá v mikroskopu jako jedna choroba, je ve skutečnosti daleko větší množství chorob. I když v mikroskopu vypadají ty nádory úplně stejně, tak se chovají jinak, mají jiné vlastnosti. A proto už před těmi 30 lety část pacientů na stejné léčbě měla dobrou léčebnou odpověď a dlouho přežívala, část zemřela velice rychle, měla špatnou prognózu, a část třeba měla vysokou toxicitu a ta léčba je významně poškozovala.

Tomuto se v rámci precizní onkologie snažíme předcházet tím, že individuální nádorovou chorobu popíšeme biologicky na úrovni nádorového genomu, a díky tomu jsme schopni mezi nádory tlustého střeva říct předem, který bude mít dobrou prognózu, který bude mít špatnou a u kterého bychom měli použít jakou léčbu.

Navedlo nás to i na vývoj nových léčiv, a to léčiv, kterým dnes říkáme cílená léčba.

Jak dlouho to celé trvá, než mi řeknete, jestli jsem zrovna případ pro precizní medicínu, anebo jestli mám smůlu a třeba se mě to netýká?

Čtěte také

Umí nádorová buňka spáchat sebevraždu? Imunoterapie může být novou nadějí pro pacienty s rakovinou

Musíme se bavit o tom, jestli jste obecně pacient s nádorovou chorobou, který je vhodný pro precizní onkologii. Jsou nádorové diagnózy, které jsou více vhodné a které jsou méně vhodné. Máme k dispozici řádově sto dvě stě cílených léků na konkrétní poškození v nádorovém genomu. U některých diagnóz máme větší pravděpodobnost, že najdeme něco, co bychom mohli cíleně léčit, než u jiných.

Nádory plic, tlustého střeva, prsu, žlučových cest, to jsou nádory, u kterých je vysoká pravděpodobnost, že najdeme v nádorovém genomu něco, na základě čeho vás onkolog bude moct cíleně léčit. Cíleně znamená, že budete mít s vysokou pravděpodobností velký benefit z té léčby, že budete mít dobrou léčebnou odpověď, významně vám to zlepší prognózu a současně nebudete mít ani vysokou toxicitu.

Před 30 lety každý čtvrtý pacient benefitoval z léčby. V dnešní době má benefit 8 z 10.

Pro představu: klasická chemoterapie, jak byste ji dostala před 30 lety, měla průměrnou odpovídavost – tzn. u kolika procent pacientů došlo k nějaké léčebné odpovědi, která znamenala benefit pro jejich přežití – asi 25 procent. Takže pouze každý čtvrtý benefitoval z té léčby, a přitom měla vysokou toxicitu.

V dnešní době na cílených lécích, které jsou použity na základě testu a vyšetření, se dostáváme třeba na 80 procent léčebné odpovědi, takže 8 z 10 má ten benefit. Ale předem musíme nádor otestovat a říct: je tam poškození, je tam třeba mutace genu a máme pro vás lék. Když toto uděláme, máte obrovskou pravděpodobnost, že budete mít dobrou léčebnou odpověď.

Pane profesore, proč chce někdo studovat nádorovou genomiku? Není to veselé téma, že jo...

Veselé téma to není, ale je na něm úžasné to, že umožňuje okamžitou aplikaci nových poznatků do klinické praxe. Když jsem se rozhodoval, čemu se budu věnovat, byly ve hře dvě možnosti, které mě bavily. Jedna byla neurobiologie a druhá byla nádorová biologie.

Pak jsem si to vyhodnotil tak, že v oblasti neurobiologie za mého života k ničemu zásadnímu nedospějeme. Pochopení mozku je nám zatím natolik vzdálené, že by mě ta práce pravděpodobně dostatečně nenaplňovala. Zatímco u nádorů to možné je.

Čtěte také

Náš implantát dokáže pomoci v léčbě rakoviny očí, do klinické praxe je ale dlouhá cesta, říká chemik Širc

A mám obrovskou radost z toho, jak se to vlastně za těch 20 let mé kariéry podařilo posunout. Vůbec by mě tehdy nenapadlo, že dnes budeme v takovém rozsahu a v takovém množství molekulárně testovat nádorové choroby a individuálně připravovat léčbu šitou na míru pro pacienty na základě molekulárního profilu jejich nádoru. To se mně zdálo jako opravdu velice vzdálená budoucnost. A dneska je to realita a je to nádherné.

Snáší pacienti tuto léčbu lépe než chemoterapii? A kde bude podle Ondřeje Slabého medicína za dvacet let? Poslechněte si celý rozhovor.