Náš implantát dokáže pomoci v léčbě rakoviny očí, do klinické praxe je ale dlouhá cesta, říká chemik Širc

30. květen 2022

Hydrogelový implantát, který umí pomoci v léčbě zhoubného nádoru očí zejména u dětí. To je novinka, kterou v současné době vyvíjejí čeští vědci. „Teď bychom potřebovali dva tři roky na to, abychom to vypiplali. Následuje preklinické a klinické testování, které může být na pacientech,“ nastiňuje chemik Jakub Širc z Akademie věd dlouhou cestu, než si nová metoda najde cestu do reálné klinické praxe. Jak daleko je výzkum a vývoj?

Retinoblastom je oční nádor u dětí. Doteď to fungovalo tak, že při včasném záchytu dítě nezemře, ale o oko přijde. A vy umíte vyvinout ve spolupráci s motolskou nemocnicí implantát, který dokáže dopravit potřebnou látku přímo do oka. Oslovili motolští vás, nebo vy je?

Čtěte také

Vzniklo to v rámci diskuze, kdy jsem se bavili o všech možných věcech, spolupracujeme delší dobu. A oni přišli s tím, že u retinoblastomu, což je nejčastější zhoubný, primárně nitrooční nádor v dětství, je problém dostat léčivo, tedy cytostatikum do oka tak, aby nebyl zasažený okolní organismus…

Jsou dva způsoby, jak to udělat – nejjednodušší je injekce přímo do oka, proti všem ostatním způsobům léčby je nejšetrnější. Druhý způsob je intraarteriální aplikace, kdy intervenční radiologové zavedou katetr třísly až do cévy, které zásobuje oko, a tam vstříknou cytostatika.

To je super moderní způsob, nicméně je na to potřeba sofistikovaná instrumentace, intervenční radiologové potřebují praxi. A pořád tady jsou negativa – přeci jenom to je katetr, který se zavádí přes mozek, a je tam riziko, že dojde ke krvácení do mozku.

A pak je tady ta naše třetí možnost...

Takže jak to tedy funguje?

Je to implantát, který připomíná kontaktní čočku, nicméně je ze dvou vrstev. Implantát se přiloží na zadní oční segment. Vnitřní vrstva obsahuje léčivo, které se postupně uvolňuje a dostává se do očního bulbu, kde působí na nádorové buňky retinoblastomu. A potom je tam vnější nepropustná vrstva, která brání tomu, aby se cytostatikum, léčivo dostalo do okolní prokrvené tkáně a vyplavilo se do okolního organismu.

Omezuje to fungování oka?

Máme za sebou experimenty na králících a prasatech, a nezdá se. Vypadá to, že to nemá vliv na zrak pacienta a také že léčiva nepůsobí na citlivé tkáně okolo oka a nezpůsobují nevratné postižení.

Co všechno se musí stát, abyste mohli implantát dát prvnímu pacientovi?

Ještě spousta věcí. Jsou tři bariéry, které vědci musejí překonat na to, aby dostali svoje vynálezy do reálné praxe. Jednak je to potřeba vyřešit po technické stránce, ať už v chemii, fyzice, nebo v medicíně tak, aby to opravdu fungovalo.

Ta druhá brána je legislativní, to znamená překonat bariéru, hranici mezi úspěšným výsledkem aplikovaného výzkumu a dosáhnout reálné klinické praxe. To znamená projít legislativními překážkami, které jsou komplikované, nicméně zabraňují tomu, aby se něco, co nefunguje, dostalo k pacientovi.

A pak je tam třetí bariéra – financování. Sehnat finance na konkrétní tematiku, což se nám úplně nedaří.

Jedna věc je něco vymyslet, druhá dostat to do reálné klinické praxe, aby to fungovalo na pacientech
Jakub Širc

Takže potřebujete Billa Gatese, který by uvěřil vašemu nápadu?

Ano. Teď bychom potřebovali dva tři roky na to, abychom to vypiplali tak, aby to mohlo jít do preklinického a potom klinického testování, které může být na pacientech. A pak by to mohlo být v reálné klinické praxi.

Kdybych se podívala do laboratoře, kde to všechno vzniká, co bych tam viděla?

Laboratoř pro základní a aplikovaný výzkum vypadá podobně jako na střední škole. Pak tam jsou sofistikované, poměrně drahé přístroje, které potřebujeme k tomu, abychom detekovali cytostatika v různých biologických matricích. A pak jsou laboratoře, které slouží k tomu, aby se výsledek aplikovaného výzkumu dostal do reálné praxe. Implantáty musí být sterilní, vyrobené ve sterilním prostředí, k tomu slouží laboratoře čistých prostor.

autoři: Lucie Výborná , prh

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.