Ve Zjevení Páně zvoní Egidius
Kaple Zjevení Páně ve Smiřicích je považována za jednu z nejkrásnější staveb vrcholného baroka na sever od Alp. Prostory této sakrální stavby už také sedm let hostí Smiřické svátky hudby, na nichž se představily už desítky zajímavých interpretů.
Octli jsme se v zámecké kapli Zjevení Páně ve Smiřicích. Podle Ladislavy Reichové z místního městského úřadu je to jedna z nejkrásnějších staveb ve stylu vrcholného baroka na sever od Alp. „Kapli si nechali postavit Šternberkové, konkrétně Jan Josef hrabě ze Šternberka. Se stavbou začal v roce 1699. Bohužel se nedočkal její dokončení, protože se v roce 1700 utopil se svou manželkou v řece Inn, když se vraceli z Říma,“ doplnila moje průvodkyně.
Nicméně, našli se další osvícení stavitelé. „Kapli nechal dostavět Poručník jejich jediné dcery – Václav Vojtěch hrabě ze Šternberka. O výzdobu se později postarala už zletilá hraběnka Marie Terezie Violanta ze Šternberka,“ upřesnila Ladislava Reichová.
Co se týče architekta kaple, autorství je dodnes sporné. „Je připisováno Dienzenhoferovi, i když oponenti zde spatřují dílo Santiniho, protože Smiřický archiv kdysi lehl popelem a nezachovaly se žádné plány,“ vysvětlila.
Vedle krásné architektury vrcholného baroka je kaple výjimečná také tím, že se v jejích zdech dochoval kompaktní interiér, který od času hraběnky Marie Terezie Violanty ze Šternberka nedoznal podstatných změn.
„Fresková výzdoba pochází z ruky Joachima Jacoba Steinfelse neboli Stevense ze Steinfelsu. Fresky jsou tématicky vázány k proroctví o příchodu Krista. Když se podíváme na 22 metrů vysokou krásnou klenbu, uvidíme tvar osmicípé hvězdy, která evokuje betlémskou hvězdu, ale také erb Šternberků,“ ukazuje Ladislava Reichová.
Zvláště cenný obraz uvidíte na hlavním oltáři. Je to Klanění tří králů od Petra Jana Brandla z roku 1727. Povšimněte si také smiřické madony. Je to kopie obrazu z období pozdní gotiky, a bylo to palladium, tedy symbol ochrany rodu. Paní hraběnka, která byly velmi pobožná, si jej nechala posvětit při jedné ze svých cest do Říma samotným papežem. Dobře si prohlédněte také barokní varhany, které byly vloni zrekonstruovány.
Pak už s mou průvodkyní stoupáme na 49 metrů vysokou věž, která slouží jako zvonice. „Jsme ve věži u zvonu, který nese název Egidius neboli svatý Jiljí. Je zajímavý tím, že je zhruba o 200 let starší než samotná kaple. Dřív tento zvon zvonil ve vesnici Ples, která ustoupila výstavbě josefovské pevnosti, a majitelé nechali zvon převézt sem do kostela,“ nechala nahlédnout do historie Ladislava Reichová.
Kaple prošla před rokem 2002 náročnou třicetiletou rekonstrukcí a vy ji opět můžete vidět v původní kráse. Prohlídku i s výkladem si můžete domluvit se správcem objektu, tedy s Městským úřadem ve Smiřicích.
Kaple, kterou jsme právě navštívili, hostí vždy o Velikonocích hudební festival Smiřické svátky hudby. „Smiřické svátky hudby vznikly mým setkáním s Jaroslavem Svěceným, který řekl, že by byla škoda nevyužít tuto krásnou kapli k něčemu většímu. Dnes už máme za sebou sedm ročníků a myslím, že můžeme být spokojeni,“ prozradil starosta Smiřic Luboš Tuzar.
První ročník svátků huby se konal na Velikonoce v roce 2004. „Začínali jsme na pěti koncertech a dnes jich máme deset. Vystoupili tu desítky interpretů, protože už tu byly i pěvecké sbory. Ze zahraničí tu byl třeba Carlo Jans z Lucemburska, byla tu Eri Goto z Japonska a takové osobnosti jako paní Beňačková, Lubomír Brabec nebo Marta Kubišová. Škála interpretů je za sedm let velmi široká,“ dodal starosta.
Zobrazit zámek ve Smiřicích na větší mapě
