Ve vojenském muzeu nedaleko Drážďan mají kostru stíhačky Focke-Wulf 190 i český Mig 21

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy V bývalém vojenském areálu u města Cottbus mají sbírku desítek válečných letadel
0:00
/
0:00

V lesích severně od Drážďan se kdysi táhl dlouhý pás vojenských letišť. Se stavbou začali nacisté, aby ochránili vnitrozemí a Berlín. Na jejich plány hned po válce navázali východoněmečtí komunisté. V takzvaných divokých devadesátých letech se tu děly nepředstavitelné věci. Dokládá to i příběh jedné stíhačky československého letectva, ze které se stal poutač na německý noční klub.

Na pláni, kde se ve třicátých letech tajně školili letci nacistické Luftwaffe, a kam později dosedaly stíhačky východoněmeckého letectva, dnes stojí dlouhá řada solárních panelů. Na okraji areálu ale pořád stojí desítky letadel.

Je tu vystavených pětatřicet strojů. Máme jich sice víc, ale jsou schované. Stojí tu například kompletní sbírka Migů 21 ze všech zemí Východního bloku, včetně jednoho českého.

Leteckým muzeem mě provází Dirk Schröder. Hned u vstupu se zastavujeme u malé stříšky. Pod jejími ocelovými rameny pomalu rozpoznávám obrysy stíhačky, která byla kdysi postrachem všech spojeneckých letců.

Kostra nejobávanější stíhačky spojeneckých letců, Focke-Wulf 190

Je to kostra Focke-Wulfu 190. Koncem války stál v hangáru na letišti v nedalekém Finsterwalde. Nacisté tu halu při ústupu odpálili a stroj zapadl v troskách.

Sověti se jimi nechtěli probírat, jednoduše je celé zasypali pískem. Po letech se nám ozvali známí, přijeli jsme s bagrem a vyprostili jsme si ho.

Letadlo pana Tau

O kousek dál stojí mnohem větší a o něco novější stroj. Tupolev 134 proslavil například filmový pan Tau, který se procházel po jeho křídlech. Osud stroje z cottbusského muzea je ale o něco specifičtější.

Máme ho dva roky a postupně ho restaurujeme i zevnitř. Zajímavé je, že původně patřil KGB, a ta ho pak věnovala východoněmecké Stasi. V jednom zalesněném areálu si v něm protiteroristické jednotky nacvičovaly osvobozovací akce.

Po revoluci měl jeden podnikatel nápad, že si z letadla udělá kavárnu. Ale úřady mu to hned zarazily – jediné vstupní dveře, nefunkční záchod... Později nám letadlo prodal a my ho vracíme do původního stavu.

Mig z Mannheimu

Jak už Dirk Schröder naznačil, českého návštěvníka asi nejvíc zaujme jeden z Migů 21. Stříbřitou stíhačku totiž zdobí československé znaky.

Stříbřitou stíhačku Mig 21 majitel po revoluci přetřel narůžovo a stala se diskotékovým poutačem. Dnes má zpět svou podobu i znak

Našli jsme ji v Mannheimu. Z Česka si ji tam přivezl majitel nějaké diskotéky, celou ji natřel narůžovo a postavil před klub. Později zkrachoval a nabídl nám ji za odvoz.

Celou jsme ji zrestaurovali do původní podoby, včetně všech originálních nápisů, se kterými nám pomáhalo letecké muzeum v Kbelích. Co vím, tak létala až do roku 1989.

Matná připomínka

S pádem komunismu se zbytečně velká letectva začala zmenšovat - a to znamenalo konec i pro některá armádní letiště. Ranvej v Cottbusu se proměnila na fotovoltaickou elektrárnu. Muzeum je už pouhým střípkem zašlých časů.

Spustit audio
autoři: Václav Jabůrek , | zdroj: Český rozhlas

Odebírat podcast

Související