Václav Klaus

16. červen 2011

Hostem Radiožurnálu byl ve čtvrtek prezident Václav Klaus, s nímž si moderátorka Lucie Výborná na Pražském hradě povídala o oslavách jeho životního jubilea, ale také o názorech, které často vyvolávají rozporuplné reakce.

Václav Klaus patří mezi osobnosti, které vzbuzují silné reakce. „Nikdy mě nenapadlo, že budu mít specifické názory a že budu budit pozornost,“ přiznává v úvodu rozhovoru posluchačům. „Ani jako dítě jsem neseděl v koutku a nebyl jsem neznámou osobou. Byl jsem třeba předsedou třídy nebo kapitánem basketbalového družstva,“ uvádí.

Říká se, že věk je jen číslo, ale prezident Václav Klaus tento bonmot podle svých slov nebere příliš v úvahu. „Nemyslím si, že se cítím špatně a staře, ale od malička jsem měl pocit, že je mi víc let, než mi ve skutečnosti bylo,“ zmiňuje s úsměvem. Velmi brzy prý také pochopil, že věk je relativní. „Když člověk tuto relativitu pochopí, přestane si klást různé otázky,“ upozorňuje.

U příležitosti svých narozenin prý nehodlá ani bilancovat. „Netroufám si. To bych si musel na spoustu věcí nadávat,“ uznává s tím, že svým způsobem bilancuje při psaní knih. „Rozhodně se však nezavřu na tři hodiny do tmavé místnosti, abych v ní bilancoval a přemýšlel o minulosti,“ vysvětluje.

Václava Klause se ptala Lucie Výborná

Přesto ve vysílání Hosta Radiožurnálu došlo i na bilanční otázky týkající se funkcí ministra financí, premiéra a prezidenta. Jaký je mezi nimi vlastně rozdíl? Vznikají v politice přátelství? Ve kterých situacích se Václav Klaus opravdu rozčílí? A jak hodnotí některé své prezidentské předchůdce? I to se dozvíte při poslechu audio záznamu rozhovoru.

Záznam celého rozhovoru s Václavem Klausem a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.

autor: šše
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.