V dominikánském klášteře v Lublinu začaly dějiny evropského sjednocení. Středověkou unii rozbila katolická protireformace
Myšlenkou evropské integrace se zabývali mnozí státníci a mezi nimi i diktátoři. Málokde ji ale dokázali uskutečnit ve prospěch lidí žijících na společném území. Jedním z takových vzácných příkladů je Lublinská unie uzavřená roku 1569 mezi Poláky a Litevci. Vznikl tím jeden z největších funkčních států té doby.
Sál, kde byla slavnostně podepsána dohoda o polsko-litevské unii, se nachází v dominikánském klášteře v Lublinu. Moji průvodci Ela a Oskar Kosowští poprosili jednoho z řeholníků, aby nám nenápadná dvířka vedoucí z ambitu do sloupové síně otevřel.
Důkaz visí na plátně
„Unie měla už dřív jednoho společného vládce, ale to byla unie personální. Až druhá integrace vedla k vytvoření reálné unie. Došlo ke sjednocení práva, vojska, státní správy a řízení a – co je také důležité – ke zrovnoprávnění polských, litevských i ruských šlechtických stavů,“ vysvětluje Oskar.
V tomto sále dominikánského kláštera v Lublinu je dnes jakási přednášková místnost a podoba tohoto významného aktu evropských dějin se zachovala jen na slavném plátně polského malíře česko-německého původu Jana Matejka. Zdá se, že ten obraz je daleko větší než tato poměrně komorní síň.
„Ten obraz dnes visí v lublinském Národním muzeu a tady máme jeho fotokopii. Ale je tu ten kříž původní Lublinské unie, který je vidět i na obraze. Jsme ve farní kapli, kde po podpisu unijní dohody zaznělo slavností Te Deum,“ ukazuje mi Ela.
Porozumění napříč kulturami
A vznikl tak jeden z nejmocnějších států té doby: „Rzeczpospolita obou národů se rozkládala na ploše téměř milionu kilometrů čtverečních, ale národnostně nebyla integrovaná. V unii žilo velké množství lidí různých národností, ale i přes kulturní a náboženské rozdíly panovalo mezi nimi porozumění, což je mimochodem i důkaz, jak dobře byla tato unie vystavěná,“ poučuje mě Oskar.
„A to vedlo k růstu jejího vlivu prakticky až do sedmnáctého století. Katolická protireformace tehdy způsobila rozkol a nakonec i pád naší vlasti v osmnáctém století.“Oskar Kosowski i jiní polští historici označují období Lublinské unie za příklad úspěšné evropské integrace.
Katolický nátlak
„Zlaté časy Polska – to jsou časy unie a tolerance mezi dvěma dominantními vírami. V Polsku se zrodilo velmi silné reformační hnutí. Většina velkých postav polské historie byla protestanty, kalvinisty. Ovšem za vlády dynastie švédsko-polských Vasovců v sedmnáctém století bylo jejich dědictví systematicky ničeno a kalvínské rodiny pod nátlakem začaly konvertovat ke katolictví. A tím se polsko-litevská unie ocitla na šikmé ploše,“ uzavírá.
Východopolský Lublin je místem, kudy uvolněným i vojenským krokem prošly evropské dějiny několikrát a my se do tohoto pozoruhodného města určitě ještě vrátíme.
Související
-
Víte, že v Polsku už po staletí žije muslimská tatarská menšina?
Na severovýchodě Polska najdete dvě unikátní dřevěné mešity, kam se dodnes zdejší muslimové chodí modlit. Svoji víru i tradice si udrželi navzdory všem dějinným zvratům.
-
Polsko, Litva a Ukrajina vytvoří společnou armádní brigádu....
Polsko, Litva a Ukrajina spojují vojenské síly. Do příštího roku vytvoří společnou armádní brigádu s velitelstvím v polském Lublinu. Bude v ní působit na 4000 voják...
