V českých vesnicích na Volyni už nežijí téměř žádní Češi. Památky na ně tu ale stále najdete
Ukrajinský venkov trpí úbytkem obyvatel a Volyně není výjimkou. Z mnohých českých vesnic tam už zcela zmizeli krajané. Památky na ně – původní české chalupy, kostely i hřbitovy ale zůstávají. Reportérku Šárku Kuchtovou příjemně překvapilo, že o obnovu památek po volyňských Češích se teď snaží tamní komunální politici.
Paní Anna Hofmanová se narodila před více než devadesáti lety a velmi dobře si pamatuje dobu předválečnou, kdy na Volyni byly ještě ryze české vesnice. Po válce se ale volyňští Češi hromadně vraceli do vlasti a ti co tu zůstali, pomalu ztráceli jazyk i svoji kulturu.
Bosenských Čechů už je jen pár, o svoji řeč i tradice přesto hrdě pečují
Čeští krajané tvoří v Srbsku a Chorvatsku stále ještě početné komunity. Málo se ale ví o tom, že žijí také v Bosně a Hercegovině. V minulosti tam byly i dvě ryze české vesnice – Nová Ves a Mačino Brdo. Dnes už v nich trvale žije jen několik desítek Čechů, přesto si stále drží rodný jazyk a tradice. Pravidelně se schází vždy v září, kdy se slaví církevní svátek, takzvaná malá gospa.
Například ve vesnici Kupičov už žádní Češi nežijí. „Všichni už umřeli,“ říká zdejší starosta Serhij Kosť. Poslední Marie Kafková, zemřela v loňském roce.
Češi Kupičov založili po své příchodu na Volyň v roce 1870, kdy se sem stěhovali za půdou. Postavili domy, kostel, požární zbrojnici…to všechno v Kupičově zůstalo, jen Češi už tu nejsou.
Kupičovský hřbitov
Na hřbitově asi kilometr za Kupičovem se dříve pohřbívali jak Ukrajinci, tak Češi a Slováci. Starosta Kupičova je sám potomkem slovenských Rusínů, kteří sem přesídlili po válce na místo Čechů. Dnes se snaží kupičovský hřbitov a další památky ve vesnici obnovit.
„Financujeme to z obecního rozpočtu. Vyřezáváme keře, kácíme staré stromy a sekáme trávu, aby hřbitov nebyl zanedbaný. Aby když přijedou příbuzní, bylo vidět, že se o hřbitov staráme,“ říká Serhij Kosť.
Hrušvice a Martinovka
O sto kilometrů dál ve vesnicích Hrušvice a Martinovka, dříve zcela českých obcích, už dnes žádný Čech nežije. O obnovu místních, kdysi českých památek se snaží dva zdejší komunální politici – Volodymyr Michalčin a Roman Stasjuk.
Kousek za Martinovkou stojí nově opravená kaplička. „Byla postavena v roce 1926 českými katolíky z Martinovky, ale po jejich odjezdu do Čech se o ni nikdo nestaral. Propadla se střecha, přišla o okna i dveře,“ popisuje Volodymyr Michalčin.
Cihly jsme sehnali přes Facebook
Po rekonstrukci kostela v Hrušvicích proto přišla na řadu i kaplička a hřbitov v Martinovce. Materiál na opravu hledali místní ve dvorech starých domů. Roman Stasjuk říká, že jim pomohly sociální sítě. Na Facebooku založili skupinu Hrušvice.
Potomci českých přistěhovalců v Chorvatsku se ke svým kořenům hrdě hlásí
Chorvatským fotbalistům budou pravděpodobně při dnešním finále světového šampionátu fandit i potomci českých přistěhovalců. Nejvíc jich žije v chorvatské Slavonii na severu země, ale české krajany potkáte i na východě u srbských hranic – ve městě Osijek. Tamní Česká beseda má asi 60 členů, z nichž více než 20 jsou potomci českých přistěhovalců z doby monarchie a první republiky.
„Prosili jsme lidi: Kdo máte nějaký původní stavení materiál, přineste ho. Tašek na střechu jsme měli dost, největší problémy byly s cihlami a taky sehnat hřebenáče bylo úplně nemožné. Nakonec jsme ale i ty na jednom dvoře našli.“
Úsilí mladých Ukrajinců, kterým osud českých vesnic není lhostejný, tak přináší konkrétní výsledky. V září na svatého Václava v Martinovce staronovou kapli vysvětí. Všichni Češi jsou srdečně zváni.
Související
-
Vláda naší situaci nechápe, stěžují si volyňští Češi po...
Krajané žijící na Ukrajině v oblasti Volyně si stěžují, že se o ně česká vláda málo stará. Alespoň zatím totiž kabinet nechce vyslyšet žádost o přesídlení zhruba 40...
-
Za humny je EU aneb jak se žije na slovensko-ukrajinské hranici
Krizi na Ukrajině nemáme my Češi příliš daleko, pořád to ale není pomyslný požár sousedovy zahrady. Zato Slovensko má s Ukrajinou skoro 100 kilometrů společné hranice.
