Za humny je EU aneb jak se žije na slovensko-ukrajinské hranici
Krizi na Ukrajině nemáme my Češi příliš daleko, pořád to ale není pomyslný požár sousedovy zahrady. Zato Slovensko má s Ukrajinou skoro 100 kilometrů společné hranice. A právě na ní končí nebo taky začíná Evropská unie, záleží, z které strany se díváte.
Členství v Unii se často bere jako hlavní meta pro spoustu lidí na západní Ukrajině. Pohled přímo na hranici ale ukazuje něco trochu jiného. Ani Slováci ani Ukrajinci si někdy nejsou jistí, kdo z nich je na tom vlastně líp.
„U nás na Ukrajině je všechno dobré,“ směje se prodavačka, jenže to mluví o višňové bonboniéře, kterou mi vybírá z regálu. Když přijde řeč na obyčejný život, úsměv je ten tam.
„Pracovala jsem 35 let a důchod mám v přepočtu jen 95 eur,“ vysvětluje tahle šedesátnice, proč i v zimě postává v malém obchůdku a snaží se vydělat pár hřiven. Evropská unie by podle ní na Podkarpatské Rusi zvedla životní úroveň.
Žebráci z Evropské unie
Jsme ve vesnici Slemence, tedy v její menší části, která po 2. světové válce připadla Sovětskému svazu a dnes leží na Ukrajině. Větší část obce zůstala v Československu, státní hranice procházela zahrádkami domů.
Od roku 2005 obě části rozdělené vísky znovu spojuje hraniční přechod pro pěší. Jenže levné nákupy na Ukrajině už dávno pro Slováky ztratily někdejší kouzlo. „Dříve byl větší výběr, ale teď už ani my Slováci nejezdíme často nakupovat,“ říká obyvatelka slovenské strany hranice.
„Výplaty jsou tu velmi nízké a i naše koupěschopnost je omezená. Tak jsme dopadli v Evropské unii – jsme jako žebráci a jezdíme nakupovat na Ukrajinu,“ dodává s hořkým úsměvem.
Na Ukrajině se ještě vyplatí pracovat
Život na východní hranici není lehký, řada lidí si přivydělává pašováním cigaret nebo jiného zboží, a to, že nad obecním úřadem vlaje vlajka Evropské unie, ještě není zárukou blahobytu.
„Myslím, že jsme na stejné úrovni, ale na Ukrajině se ještě vyplatí pracovat, u nás už ne,“ shrnuje starosta Velkých Slemenců Ľudovít Tóth. „Co vypěstují na zahradě, mohou prodat v Užhorodě. My můžeme také ledacos vypěstovat, ale není to kde prodat. Lidé kupují vše ve velkých řetězcích, které přišly z Evropské unie.“
Ačkoli z pohledu slovenského starosty se na západní straně hranice zdaleka nežije lépe, z ukrajinské strany vypadá Slovensko coby země Evropské unie mnohem atraktivněji. Aspoň pro někoho: „Samozřejmě, že bychom chtěli do Unie. Teď tu není nic, žádná práce. Pak by nám bylo líp, ne?“
Za všechno může euro?
Když se před devíti lety otevřel hraniční přechod pro pěší se Slovenskem, vyrostlo u celnice v ukrajinských Malých Slemencích několik desítek obchodů se vším možným. Levné cigarety, alkohol i parfémy lákaly davy Slováků.
Dnes už jich je sice mnohem méně, i tak ale někteří prodejci chtějí udržet skomírající podnikání a do Unie se jim nechce:
„Ukrajina na to ještě není připravená. Kdybychom třeba přijali euro a srovnaly se ceny na Slovensku a u nás, nefungovalo by to. Slováci sem chodí a stěžují si, jak se jim žilo dobře, když byla ještě koruna.“
Související
-
Ukrajinců už mám dost, chci si najít ženicha v zahraničí
Víte, co nejvíce rozčiluje ukrajinské muže? Rostoucí ceny benzínu ani hádky politiků. Nejvíce je dráždí sňatkové agentury, které nabízejí ukrajinské ženy do zahraničí.
-
Kdo jsou ti, kteří protestují v Kyjevě? Ukrajinská novinářka...
Všichni už znají díky ukrajinským protestům jména opozičních lídrů a taky prezidenta země. Ale obyčejní lidé zůstávají anonymní. Respektovaná ukrajinská novinářka s...