V americkém městě Salem vzpomínají na Jana Amose Komenského a pečou jablečné štrůdly
Město Salem v Severní Karolíně v něčem připomíná skanzen. Ulice staré části Salemu ale nejsou sestavené ze staveb svezených z širokého okolí. Budovy stojí tam, kde vždycky byly, a v některých se dokonce stále bydlí. Je to zároveň soukromé muzeum provozované neziskovou organizací. K vidění je tu třeba kovářská dílna, puškařství, hospoda, škola nebo pekárna.
Město Salem má také vzdálenou spojitost s Moravou. Založili ho totiž Moravští bratři, příslušníci protestantské komunity ze Saska, kteří se do Ameriky vydali hledat náboženskou svobodu.
Čtěte také
Moravští bratři přišli do Severní Karolíny v polovině 18. století z Betlehemu v Pensylvánii vzdáleného asi 800 kilometrů na sever. A v lednu 1766 tady začalo osm mužů vysekávat les, aby tu později mohla vzniknout osada Salem.
Nejstarší domy jsou postavené z hrázděného zdiva, které jasně ukazuje na vliv německé architektury. Postavili tu také ubytovny pro svobodné ženy a muže a kostel. V něm mi zdejší farnice Chris Puryerová ukazuje vitrážová okna s biblickými výjevy a pod nimi dedikační tabulky na památku Jana Husa a Jana Ámose Komenského.
Babička, pekařka a manažerka
Jednou z dalších plně funkčních budov v Salemu je přes 220 let stará pekárna.
Paní Deboře Crewsové je 71 let a vypadá jako babička, která by do takovéto starobylé pekárny patřila. Má na sobě červenou sukni, modrou kostkovanou zástěru, květovanou blůzu a na hlavě má čepec uvázaný růžovou stuhou. Je manažerkou pekárny, ale také příležitostnou průvodkyní.
Dnes je pekárna hlavně prodejnou toho, co se tu kdysi vyrábělo od roku 1800. S přestávkami se tady denně peklo do roku 1981, kdy už pekárna nestačila pokrýt poptávku a začalo se péct v moderním provozu.
Začíná se chlebem
Největší cihlová pec ve městě slouží k občasným ukázkám pečení. Paní Deborah se naučila s pecí zacházet, i když to byla hlavně těžká mužská práce a hospodyně pekařům při pečení jen pomáhaly.
Do rozpálené a dobře vymetené pece se muselo připravené těsto vkládat dlouhou sázecí lopatou a muselo se to dělat rychle, protože proces pečení začínal, jakmile se bochník ocitl na kraji pece.
„Trvá to tak 3 hodiny, než se pec vytopí na správnou teplotu a připraví na pečení. Mezitím si musíte nachystat všechno pečivo, protože pak máte asi jen další 3 hodiny na to, všechno upéct,“ vysvětluje paní Deborah.
„Začíná se chlebem. Pak se do pece sází tenké koláče s cukrovou krustou. Do chladnější pece pak jdou piškotové buchty, potom ovocné záviny a až na závěr se při nejnižší teplotě pečou sušenky.“
Vůně jablek a skořice
Chloubou pekárny založené před více než dvěma staletími příslušníky protestantské církve Moravských bratří jsou vedle litých koláčů s karamelovou krustou i záviny, kterým se hezky německo-česky říká štrůdly. S višněmi a mandlemi nebo s jablky, skořicí a vlašskými ořechy.
Paní Deborah mne upozorňuje, že to asi bude jiné, než co znám. Ne tak sladké uvnitř a se sladkou polevou na povrchu.
Čerstvě upečený jablečný štrůdl s vlašskými ořechy je zabalený ve voskovaném papíru a pak ještě v igelitu. Těším se, až to doma rozbalím, protože jablečný štrůdl se skořicí a ořechy, to je něco, co v Americe jen tak nenajdete.
Související
-
Nejstarší americké knihkupectví je v Betlémě
Když Moravští bratři před polovinou 18. století založili v Americe město Betlém, kromě škol včetně té dívčí tam okamžitě založili také knihkupectví.
-
Vzdělávali ženy a nedělali rozdíl mezi rasami. Dnes chce americká osada Moravských bratří do UNESCA
Americké město Betlém má nakročeno do rodiny kulturního dědictví UNESCO. Prvních sto let zde žili výhradně Moravští bratři a na tehdejší dobu zde vládly revoluční poměry…
-
„Tohle je Komenský, váš vzor.“ V Himalájích stojí kromě kostela i škola Moravských bratří
Lucie Výborná a Tomáš Černý cestují oblastí Malý Tibet v severní Indii. Mapují slavnostní otevírání školy a v reportážích popíší i každodenní život v himalájských obcích.
