Výborná v Himálajích. Sledujte benefiční dobrodružnou expedici na Radiožurnálu

„Tohle je Komenský, váš vzor.“ V Himalájích stojí kromě kostela i škola Moravských bratří

Lucie Výborná a Tomáš Černý cestují oblastí Malý Tibet v severní Indii. Mapují slavnostní otevírání školy, kterou pomohli vystavět čeští dobrovolníci, kromě toho v reportážích popíší i každodenní život v himalájských obcích. Začínají v Lehu. 

Do Lehu se přilétá mezi himalájskými štíty, takže s vámi dopravní boeing poměrně zacloumá v obratu, který by spíš slušel sportovnímu letadlu. Letiště i město jsou ve výšce přes 3 500 metrů nad mořem, takže v rámci aklimatizace nejdřív jenom zvolna chodíme městem, kde se vyhýbáme provozu plnému motorek a drobných dodávek, které fungují jako taxíky.

Čtěte také

Komenský ve třídách

Běžné je na ulici potkat krávu, buddhistické mnichy nebo zahalené islámské ženy. Ze zdejších náboženství to ale není všechno, jak hlásá nápis „Moravian Mission School“.

„Moravská škola je důsledek českého husitství, komentuje Jiří Sázel, vedoucí projektu Brontosauři v Himalájích. Z husitství vznikli Moravští bratři, všechny potom vyhnali do světa a oni doputovali až sem a založili tady Moravskou školu,“ vysvětluje.

„Všude ve třídách tady visí obraz Komenského, a ten borec, který školu vede, každé ráno dětem říká: Tohle je Komenský, člověk, který změnil svět vzdělávání, to je váš vzor,“ vypráví Jiří s úsměvem na tváři.

Bohoslužby ve třech jazycích

O pár desítek metrů dál stojí kostel Moravských bratří v Lehu. Kamenná budova běžný evropský kostel nijak nepřipomíná. Je několikapatrová, postavená ze světlých kamenných kostek a dřevěná okna vynikají ozdobnými řezbami.

Lucie Výborná na návštěvě v jednom z mnoha obchodů s produkty z kozí vlny zvané pashmina

Potkáváme tu dva muže, kteří patří k farnosti. „Přijel jsem před pár týdny z místa, kde bydlím – přes 700 kilometrů na kole –, abych tu mohl být ministrantem,“ vypráví jeden z nich. „Je to mimochodem nejvýše položený kostel v Indii, 3 500 metrů nad mořem,“ upozorňuje na výjimečnost svatostánku.

Bohoslužby se konají každé ráno v 10 hodin, a to v angličtině a hindštině, později je ještě jedna v nepálštině.

Kdo se nezajímá o křesťanství, islám ani buddhismus, ten se v Lehu pravděpodobně zabaví v místních obchodech. Prodávají tu „zaručeně pravé“ šperky, typicky indické nebo tibetské oblečení, ale také skutečné a nefalšované produkty místních řemeslníků. Proslulé jsou sušené meruňky, meruňkový olej nebo meruňková kosmetika.

Vyčesaná kozí vlna

Jinde nabízí vlněné šály, svetry a čepice z pashminy, což je v podstatě kašmír. „Pashmina byla jedinou vývozní komoditou, kterou Ladakh měl. Bavíme se o době před 100 lety, kdy byl Ladakh ještě samostatným královstvím, museli jsme být soběstační. Ale o tohle měli zájem i za hranicemi,“ vypráví prodejce Navan Puncok.

Na konci spřádacího procesu je kozí vlna zvaná pashmina nejvyšší kvality

„Kašmír – pashmina, je srst vysokohorských koz. Když v zimě teplota v horách klesne pod mínus 30 nebo i mínus 35 stupňů Celsia, naroste jim hustá podsada, která je chrání a vydrží až do pozdního května nebo začátku června, kdy kozy začnou línat,“ popisuje Navan.

V tu chvíli kozy není potřeba stříhat, vlna se prostě vyčesává. A to se děje jen jedenkrát ročně,“ dodává. Nomádi se pohybují se svými stády z místa na místo, jedna rodina má asi 600 až 700 koz.

Benefiční himalájská výzva

Dvacítka účastníků Benefiční himalájské výzvy pod hlavičkou projektu Brontosauři v Himalájích v Lehu dlouho nezůstane. Budeme se sem vracet, ale čekají nás sportovní výzvy.

„První je dvoudenní jízda na motorkách k ledovcovému jezeru, kde přespíme a pojedeme zpátky, dva dny pojedeme na raftu řeku Indus, obtížnost IV/V, a potom vystoupáme na šestitisícovku v rámci tří- nebo čtyřdenního treku,“ rekapituluje Jiří Sázel.

Na všechny tyhle výzvy a na jednotlivé účastníky si můžete vsadit na webu beneficnihimalajskavyzva.cz a podpořit tak financování nově otevřené vědecké laboratoře pro děti ve škole v Ladakhu.

Spustit audio

Související

Nejnovější zprávy

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.