Už se nestane, že by byl strom vysazen do betonové kobky. Města se učí, říká environmentální ekonom

Česko čeká zřejmě nejteplejší týden v roce, teploty mají dosahovat k 35 stupňům a podobně teplých dnů v poslední době přibývá. Vy se zabýváte tím, jak měnit města, aby v nich byla vedra snesitelnější – opravdu je možné v tomto směru dosáhnout výraznějších výsledků? O kolik lze různými úpravami snížit teplotu měst?

Povrchovou teplotu lze snížit o desítky stupňů tím, že se změní povrchy. Místo asfaltu se mohou dát světlé povrchy, které budou více odrážet teplo a nebudou ho pohlcovat a kumulovat. Lze doplnit zeleň, travnaté plochy, zelené střechy. Všechno to způsobuje, že město není houba, která nasává teplo, ale ideálně ho odráží nebo využívá jinak.

Třeba u stromů probíhá fotosyntéza, kdy z tepla a světla máme kyslík, ochlazení, zvlhčení vzduchu – stromy k tomu ale potřebují mít vodu. Povrchovou teplotu jde tedy snížit o desítky stupňů. Co se týče skutečné teploty ve vzduchu, bavíme se o dvou až třech stupních, které jsme schopní naměřit na teploměru.

Čtěte také

Stromy a hluk z dopravy. Mohou lesy nahradit protihlukové stěny z betonu?

Jsou to všechno dlouhodobá opatření, nebo se dá něco změnit i rychle, třeba v rámci jednoho roku?

Jsou věci, kterými to můžeme měnit celkem rychle, pokud máme stavební povolení a nemáme jiné překážky. V delším horizontu můžeme měnit péči o zeleň, starat se lépe o stromy, aby nám tady zůstaly déle. Můžeme změnit management seče travnatých ploch, pokud k tomu máme vhodné podmínky – lze z nich udělat louku, a tím pádem poskytnout vlhkost a zelenou plochu oproti ušlapanému trávníku, který známe z řady míst.

Potom se přesouváme do opatření, kdy potřebujeme jednotky nebo desítky let. Když vysadíme strom, tak nám nějaké zvlhčení a ochlazení začne poskytovat hned, ale než bude mít nějakou košatější korunu – nebo pokud nemáme rozpočet na vysazování velkých stromů –, tak si budeme muset počkat pět až deset let, než strom začne plnit funkci, kterou od něj očekáváme.

Často narážíme na řadu problémů. Stromy v současné domě už skoro nemáme, kde vysadit. Není místo, protože pod chodníky často vedou kabely, voda, elektřina, plyn, internet... Věci, kterých se kvůli tomu určitě nezřekneme.

Protože jsme neřešili klimatickou změnu, tak si každý z těch poskytovatelů natáhl sítě tam, kde bylo volno. Když tedy rozkopeme uliční profil, najdeme v téměř každém metru čtverečním nějakého poskytovatele sítí. Abychom tam mohli vysadit stromy, museli bychom ty sítě dát do nějakého korektoru anebo nad sebe tak, aby na ně byl prostor.

Tím se dostáváme ke konkrétním opatřením – začal bych zelenými střechami, protože o těch se v poslední době mluví opravdu hodně. Jaký efekt taková zelená střecha může mít?

To je otázka, kterou jsme si zhruba před pěti lety položili s kolegy, když tu bylo vybudováno hodně zelených střech, a měřilo se to, jak jsou schopné zadržet vodu. Dlouhodobě se ví, že oproti běžné střeše zachytí jednoduchý rozchodník na deseti centimetrech substrátu 30 až 40 procent vody navíc.

Nás zajímalo, jaký to má tepelný efekt, tak jsme si na univerzitě vybudovali experimentální střechu a teď vidíme, že nám zhruba 60 dní v roce poskytuje funkci ochlazení budovy, snižuje výrazně teplotu na izolaci, na povrchu je rozdíl.

Čtěte také

Peklo na zemi. Zápach a horko na indických skládkách ohrožuje sběrače odpadků

Počítali jste, o kolik je dražší zelená střecha oproti té klasické a co obnáší její údržba? O kolik je to celé dražší?

Tím jsme začínali a potom nás zajímalo, kolik je možné uspořit energie. Vybudovat střechu znamená 1500 až 2000 korun za metr čtvrteční za tu úplně nejběžnější střechu s rozchodníky. Když se tedy budeme bavit o běžné střeše rodinného domku, mluvíme o 90 až 130 tisících korun. Bude tam hrát roli i dostupnost, jak tam budeme moci dávat materiál a podobně.

Co se týče údržby – tu je třeba provádět, aby střecha fungovala. Tím, že tam máme jen maličkou vrstvu substrátu, je ideální střechu dohnojovat, aby měla vegetace z čeho růst.

Čím máme střechu v nižším patře, tím se nám tam dostává více náletů. Pro střechu by mohlo být smrtelně nebezpečné to, že by se tam dostaly stromy nebo jiné rostliny s kořeny, které se budou snažit dostat dolů. I když tam bude protikořenová vrstva, mohlo by to střechu zničit, proto je třeba ji jednou dvakrát do roka proplít a vyndat z ní, co tam být nemá.

Už před dvěma lety jste mluvil o tom, že není až tolik důležitý počet nově vysazených stromů, ale aby se všichni starali o ty, které už desítky let někde rostou. Máte pocit, že se tohle zanedbává?

V Praze se k tomu staví čelem, a byť je dřív zanedbávala, v posledních letech se snaží stromům dopřát péči, takže tady vidím velký pokrok. V menších městech záleží vždy na tom, jaké tam mají zastoupení správci zeleně, jak jsou osvícení a jestli to jsou jen sekači trávy, nebo jestli to jsou zahradníci a lidé, kteří stromům a zeleni rozumí. Situace není všude stejná.

Velice vítám, že se města učí, experimentují, hledají cesty, jak stromy sázet lépe. Už se tedy nestane, že by strom byl vysazený do betonové kobky, kde nebude mít prostor k růstu, ale používají se prokořenitelné prostory, jako máme u Národního muzea, na Smetanově nábřeží a podobně.

Zároveň se používají nové substráty, které poskytují stromu dostatek živin – má kam růst a má kde vytvářet dostatečné kořeny. Pokud je nevytvoří, tak nemůže fungovat a potom najdeme ve městě spoustu mrzáků, které každé tři až deset let vytáhneme a vysadíme nový strom. Takhle ty stromy úplně zbytečně týráme.

Znamená to nějaké náklady navíc, ale ony nám to ty stromy vrátí stejně jako zelené střechy. Na začátku je to investice, pokud o ni pečujeme, tak se nám zhodnotí a vrátí se.

Jaký význam má změna městských povrchů? Mají politici zájem o doporučení pro přizpůsobení měst horkým obdobím? A která města nám mohou být vzorem? Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.