Úspěchu často předchází neúspěch. O studentský projekt chytrých schránek pošta nestojí

15. květen 2018
Málokteráschránka je prázdná, vysvětluje Česká pošta, proč odmítla studentský projekt chytrých schránek

Parta studentů z pražského ČVUT zaujala na soutěži Hackathon svým pošťáckým projektem. Každá sběrná schránka by mohla obsahovat on-line čidla a pošťáci by tak předem věděli, které jsou prázdné. Nemuseli by k nim jezdit, ušetřili by čas a zaměstnavateli i náklady za pohonné hmoty. Pilotní projekt je ale zatím v nedohlednu.

Poštovní schránka slaví dvousté narozeniny. Dopisy přežijí, věří Jan Kramář z Poštovního muzea

Jan Kramář

Psal se červen roku 1817, když se na ulicích měst na území rakouské monarchie začaly objevovat první poštovní schránky. „Většinou se vyráběly z truhel a pokladniček, velikostně a tvarově proto byly dost různorodé,” říká v rozhovoru s Lucií Výbornou Jan Kramář, vedoucí Oddělení dějin pošty a telekomunikací Poštovního muzea v Praze, které připravilo výstavu s názvem 200 let poštovní schránky.

„Napadlo nás, že v každém městě jsou desítky a stovky poštovních schránek, které má Česká pošta ze zákona povinnost vybírat,“ přibližuje Tomáš Novák, student pražského ČVUT, jak se zrodil nápad na chytré poštovní schránky.

 „Vymysleli jsme tedy senzor, který by detekoval vhození dopisu. Pošta by díky tomu mohla vynechat schránky, které jsou prázdné, a případně i plánovat, kde by se vyplatilo umístit nové nebo naopak kde jiné zrušit.“

Nemáme zájem

Projekt vznikl na soutěžním Hackathonu, kde se řešil rozvoj internetu věcí. Jde o zařízení pro nově budované bezdrátové sítě, které umožňují energeticky nenáročnou, jednoduchou komunikaci s velkým dosahem.

Nemoc České pošty? Pozdní doručování. Výzva je ve schránce, i když jsme doma

Pošťák, poštovní doručovatel (ilustrační foto)

Služby České pošty jsou často předmětem stížností. Na přelomu roku proto Český telekomunikační úřad přikročil ke kontrole plnění jejích povinností. Pozdní doručení doporučeného úředního dopisu může mít totiž pro adresáta i fatální důsledky.

Po skončení soutěže na začátku loňského roku začali studenti jednat s Českou poštou o pilotním provozu. Ze začátku se jim zdálo, že její zástupce projekt zajímá. Teď jim ale pošta prostřednictvím svého mluvčího Matyáše Vitíka vzkazuje, že ze spolupráce nakonec nebude nic.

 „Naši pracovníci nejezdí pouze vybírat schránky, je to jen jedna z jejich činností. Úspora by mohla být například v tom, že by ušetřili minutu, kdy zastaví, aby schránku vybrali,“ vysvětluje mluvčí.

„Navíc podle platné legislativy schránky musíme vybírat denně, ať je v ní jeden dopis, nebo je plná. Případů, kdy je schránka naprosto prázdná, je podle Matyáše Vitíka naprosté minimum.“

Ne vždy to vyjde

I rozhlasové vysílání začalo u pošty, připomíná Jan Kramář z Poštovního muzea

Obraz od neznámého autora zachycuje doručování pošty v podhůří Orlických hor ve druhé pol. 19. století. Obraz získalo Poštovní muzeum

Do dějin poštovnictví jsme nahlédli spolu s Janem Kramářem z Poštovního muzea, který historii pošty považuje za vzrušující. Není totiž podle něj probádaná, a tak stále můžeme natrefit na ledacos překvapivého.

Neúspěchy jsou při hledání nových cest sice běžné, ale mluví se o nich logicky méně. Podobně jako „schránkový senzor“ nedávno skončil i projekt nazvaný Pralinka, který chtěl cestující v metru organizovat podle aktuální obsazenosti vozu.

Jeho cílem bylo zrychlení provozu a vyšší pohodlí pro cestující. Ukázalo se však, že exportovat data o hmotnosti vagonu – což byl princip celé myšlenky, se kterou studenti vyhráli jiný Hackathon – je příliš náročné a nákladnější než se zdálo.

Spustit audio
autoři: Anna Duchková, Petr Kološ