Umíme donutit nádor k sebevraždě, říkají čeští vědci, kteří testují novou látku proti rakovině

Rakovina prsu
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Rakovina prsu

Experti ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze začali testovat novou látku proti rakovině prsu. Za jejím objevem stojí profesor Jiří Neužil, který na projektu začal pracovat už před několika lety na Griffith University v Austrálii. Látka MitoTam už prošla úspěšně laboratorními i preklinickými zkouškami. U jejího zrodu byli také čeští chemici z Biotechnologického ústavu Akademie věd.

Zmrazování nádorových buněk by mohlo pomoci při léčbě rakoviny

Buňky rakoviny prsu

Co se děje s buňkou, když ji zmrazíme, tím se už zhruba pět let zabývají vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd. Zjišťují mimo jiné i to, jak buňky před vlivem mrazu ochránit pomocí takzvaných kryoprotektiv. Na výzkumu se podílí také 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, brněnské vědecké centrum CEITEC nebo třeba klinika asistované reprodukce ISCARE.

V mrazáku je teplota minus 28 °C. Uvnitř je asi dvanáct přihrádek a v každé z nich deset hnědých lahviček s bílým práškem.

„Jsou sterilní, i když jsou určené pro vědecký experiment. V budoucnu bude moct být takováto lahvička aplikovaná člověku přímo do žíly,“ říká Lukáš Werner z Biotechnologického ústavu Akademie věd.

Buněčná sebevražda

Stojíme v servisní technické laboratoři, kde tato nová protirakovinná látka vznikala. Ani v těchto chvílích, kdy už se nová látka testuje na pacientech, ale práce na projektu pro chemika Lukáše Wernera a jeho kolegy nekončí.

Mitochondrie jsou membránové buněčné organely vyskytující se v eukaryotických buňkách. Jejich základní funkcí je produkce energie pro organizmus. Vyvinuly se pravděpodobně ze samostatně žijících bakterií, které vstoupily do jiných buněk, proto mají dvojitou membránu. Postupem času se části jejich genomu přesouvaly do jádra „hostitelské“ buňky, čímž se na ní staly závislé a samostatného života neschopné. 

Mito Tam, který cílí přímo na mitochondrie, teď zdokonalují tak, aby jeho podání bylo pro pacienty komfortnější. „Rakovinné buňky rostou velmi rychle a překotně, proto potřebují více energie. Mají tedy více mitochondrií, na které Mito Tam účinkuje,“ vysvětluje profesor Jiří Neužil.

„Látka nevyřadí mitochondrie z činnosti úplně, pořád vyrábějí energii, ale donutí je vytvářet reaktivní formy kyslíku, které v sekvenci reakcí způsobí, že je buňka nucena spáchat sebevraždu,“ přibližuje profesor Neužil mechanismus účinků Mito Tamu.

Chytřejší než rakovina

Lékaři odhalí u Češek na 7 tisíc nádorových onemocnění prsu ročně. Rakovina prsu ale hrozí i mužům

prsa, poprsí, ňadra

Připomínáme si Světový den boje proti rakovině. Pacientů s nějakým onkologickým onemocněním pořád přibývá, v Česku se podle oficiálních statistik nový případ objeví v průměru každých osm minut. Jednou z nejrozšířenějších forem je rakovina prsu. Ta se přitom dá relativně úspěšně léčit. Je ale potřeba nechat se včas vyšetřit.

Výzkum nové látky proti rakovině začal před lety na buněčných liniích rakoviny prsu. Vědci ale předpokládají, že by se v budoucnu mohla uplatnit i při léčbě dalších typů nádorů, například kolorektálního karcinomu nebo rakoviny slinivky.

„Řada protinádorových látek, které během výzkumu vypadají nadějně, časem selhává. Jedním z důvodů je, že účinná látka působí na nějaký gen. Rakovinná buňka je ale velice chytrá a dokáže vypnout nějakou dráhu a zapnout alternativní dráhu – obejít to a získat rezistenci na léčbu,“ říká Jiří Neužil.

Mitochondrie se proto vědcům jeví jako vhodnější cíl. Doufají, že Mito Tam je látka s širokospektrálním účinkem a měla by působit proti více typům nádorů.

Český úspěch

Mito Tam teď prochází první fází klinických testů. Jejich cílem je zjistit, v jakých množstvích není pro pacienty toxická. Další fáze testů mohou trvat ještě několik let.

„Už to, že tuto látku testujeme na klinice v Praze, je samo o sobě poměrně unikátní,“ říká Jiří Neužil a dodává, že pro české vědce je to veliký úspěch.

Proton a bor představují naději současné onkologie. Nová terapie by mohla zefektivnit léčbu rakoviny

Protonové centrum (ilustrační snímek)

Česko-italský vědecký tým experimentuje s borem v rakovinných buňkách. Díky jeho práci by se v budoucnosti mohla zlepšit šetrnost a efektivita protonové léčby. Takzvaná proton-borová terapie by mohla pomoci především pacientům trpícím nádory hluboko v tkáních. Výhodou nové metody by mělo být i to, že nevyžaduje od zdravotnických zařízení horentní investice do technologií.

Na myši zatím látka působí velice dobře, u některých z nich nádor mléčné žlázy úplně zmizel a neobjevil se znovu ani s odstupem půl roku. „Dává to naději, že by to mohlo fungovat i u lidí,“ doufá Jiří Neužil.

Pokud by se látku nakonec opravdu povedlo uvést do léčebné praxe, mohla by změnit život mnoha lidem s rakovinou. Pro profesora Jiřího Neužila by to znamenalo vrchol kariéry: „Nedovedu si představit větší zadostiučinění než pomocí své profese přispět k záchraně lidských život.“

Unikátním úspěchem by bylo uvedení Mito Tamu na trh i pro Biotechnologický ústav Akademie věd, kde látka vznikala.