Trh s velbloudy na egyptsko-súdánské hranici: nic pro slabší povahy

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Většinu velbloudů sem na trh přivádějí pastevci ze Súdánu. Devadesát procent jich skončí u řezníků v Káhiře
0:00
/
0:00

V bohatých zemích perského Zálivu se za závodní velbloudy platí astronomické částky. V Egyptě jsou tato zvířata naopak zdrojem levného masa pro domácnosti i restaurace. Beduínští chovatelé v Egyptě prodávají své velbloudy v nejjižnějším městě na pobřeží Rudého moře. Šalátín leží přímo na hranicích se Súdánem a na tamním zemitém trhu se obchoduje ve velkém s velbloudy z obou zemí.

Nákladiště velbloudů na okraji Šalátínu asi není to nejlepší místo pro slabší povahy a milovníky zvířat. Beduínští pastevci a chovatelé velbloudů tady nahánějí svá zvířata na korby kamiónů s pomocí úderů holemi.

Tisíc kilometrů na korbě náklaďáku

Česko? Co je to Česko?“ Músovi se snažím to vysvětlit, je to tmavý pastevec z kmene Bišáríja. Na korbu velkého kamionu se vejde pětatřicet velbloudů, do Káhiry je odtud čeká tisíc kilometrů. „Vezmi mě do Česka. Máte tam velbloudy? Ne? Tak vidíš, můžu je tam přivézt a chovat je tam. Jsem pastevec. Tamhle na tržišti teď mám úplně malá velblouďata,“ rozkládá Músa rukama.

Všichni velbloudi tady mají svázanou levou přední nohu v koleni, aby se nemohli moc rychle pohybovat

Všichni velbloudi tady mají svázanou levou přední nohu v koleni, aby se nemohli moc rychle pohybovat, a na korby náklaďáků se jim očividně moc nechce. Asi tuší, že je nic dobrého v Káhiře nečeká.

Příběhy velbloudího masa

Mezi domečky z dřevěných desek a různými ohradami je všude na zemi písek, kamínky, stopy od aut a mezi tím vším postávají stáda velbloudů, koz, ovcí... Kousek dál je přístřešek, ve kterém na lavici sedí rozvalený hodně silný muž v turbanu, v bílé galábíji a vestičce. Od pohledu mi připadá, že je to ten pravý, koho tady o obchodu s velbloudy vyzpovídat.

Rozvalený silný muž v turbanu, v bílé galábíji a vestičce je Gamál, obchodník s velbloudy

Většinu velbloudů sem na trh přivádějí pastevci ze Súdánu. Devadesát procent jich skončí u řezníků v Káhiře,“ říká. Tak jsem se nemýlil, Gamál je obchodník s velbloudy. Tady v Šalátínu je kupuje od beduínských pastevců a posílá je kamióny na trh do Káhiry.

Dřív to bylo jinak, až čtyřicet procent velbloudů pracovalo v zemědělství, třeba při sklizni cukrové třtiny, nahradila je ale technika. Spousta Egypťanů má velbloudí maso ráda. Já taky,“ přiznává.

V kavárně na konci světa

Na lavici si k nám postupně přisedají pastevci, od jednoho dostávám upatlanou skleničku s něčím černým horkým, nechci urazit... Je to silné kafe se zázvorem a je to teda síla.

Čtěte také

Dál od velbloudů je v Šalátínu i velmi barvité tržiště. Mladý prodavač tady sedí přímo na pultě v dlouhé košili. Hned vedle je malá kavárna. Na rozdíl od egyptských se tady sedí už na zemi, po súdánském způsobu.

Zouvám se a sedám si na plastový koberec mezi několik zdejších kavárenských povalečů. Je tady strašně much, povaleči mají tak po jednom zubu. Ptají se mě, jestli by se dostali do mé země, a hlavně, jestli je tam hašiš. Tohle místo na egyptsko-súdánských hranicích naprosto předčilo moje představy o tom, jak vypadá konec světa.

Spustit audio

Související