Tradiční bujabéza, to jsou vždycky dva chody, vysvětluje majitelka vyhlášené marseillské restaurace

K francouzskému přístavnímu městu Marseille neodmyslitelně patří rybí polévka bujabéza. Připravuje se ze zeleniny, několika druhů ryb a z koření jako třeba šafrán nebo badyán. Z původně chudého rybářského pokrmu se stalo slavnostní jídlo pro výjimečné příležitosti. Postupně se taky změnil způsob, jakým restaurace rybí polévku připravují a podávají. Ve vyhlášeném podniku ve starém marseilleském přístavu jménem Chez Madie neboli U Madie bujabézu připravují tradičním způsobem.

„Už dřív tu bývala restaurace. Když jsem ji ale kupovala, tak byla zavřená. Náš podnik patří k nejstarším ve starém marseillském přístavu. Majitelé restaurací se tu často mění, jen zřídkakdy zůstávají delší dobu,“ představuje svoji restauraci na nábřeží Delphine.

Vede ji už 28 let a není to zrovna ten typ vedoucí, která by jen nečinně přihlížela a rozdávala pokyny. Právě naopak. Sama zákazníky vítá a dokončuje poslední přípravy pokrmů přímo u stolu.

Restaurace Chez Madie les Galinettes patří mezi vyhlášené marseillské podniky

„Dobrou chuť. Jestli máte rád česnek, tak si s ním natřete ty opečené bagetky. Potom tu máte omáčku, která se jmenuje „la rouille“. Je to majonéza s česnekem a se šafránem. Nejdřív si dejte omáčku na krutony lehce potřené česnekem a potom si ty krutony namočte do polévky,“ radí Delphine.

„Máme dva druhy zákazníků: Jedni opečené bagetky namáčí do vývaru a mají je rádi pořádně nasáklé, ti druzí je namáčí jen trochu a mají je raději spíš křupavé. Pak si je můžete ještě posypat sýrem,“ pokračuje a dodává, že tohle je jen první chod. „Mezitím, co budete jíst, připravíme ryby.“

Sedm druhů ryb

Delphine o sobě říká, že je pravá Marseillanka. Vyrůstala spíš na mase, protože její otec byl vyhlášeným řezníkem. Doma se ale připravovala i tradiční rybí polévka.

„Bujabézu u nás vařila babička. Připravovala ji tradičním způsobem. Bylo pro ni prostě nepředstavitelné, že bychom jedli bujabézu bez rybího vývaru s opečenými bagetkami. Tento přístup se už ale pomalu vytrácí – stále víc restaurací nabízí bujabézu jen v jednom chodu s rybami bez vývaru,“ vysvětluje majitelka restaurace.

„Ta správná bujabéza se ale jí ve dvou chodech – nejdřív rybí vývar s opečenými bagetkami a majonézou a až potom ryby. Jako malá jsem nikdy nejedla bujabézu bez rybího vývaru. Taková je tradice. Prostě vždycky mají být dva chody,“ nepochybuje Delphine.

„V bujabéze je sedm druhů ryb – například ryba svatého Petra, která má pevné maso a skoro žádné kosti. Pak v ní najdete taky štítníka kukaččího, což je taková červená ryba. Dále tu máte úhořovce, nebo ropušnici. Jsou to převážně útesové ryby,“ vyjmenovává.

Druhý chod: ryby, brambory a bylinky

Luxusní jídlo chudých

Správná bujabéza chce čas. V restauraci ji proto obvykle připravují den dopředu, aby vše stihli a v polévce se rozložily chutě.

„Polévku vaříme opravdu dlouho. Základ je zelenina – fenykl, pórek, celer, mrkev a rajčata. Přidáváme taky koření jako třeba badyán, který se používá i při výrobě alkoholického nápoje pastis. Ten ale do bujabézy nedáváme. Všechno uvaříme a pak přidáváme ryby,“ popisuje šéfkuchař Richard.

V restauraci ve starém marseillském přístavu pracuje už 20 let. Bujabézu vaří každý den, zhruba 50 litrů, a jen zřídka jim prý zbyde. Z původně chudého pokrmu pro námořníky se stala vybraná lahůdka: „Původně je to skutečně rybářské jídlo – z ryb, které námořníkům zůstaly na lodi. Postupně se z toho ale stalo poměrně drahé jídlo, protože ryby jsou podstatně dražší,“ potvrzuje vedoucí restaurace Delphine.

Bujabéza u ní stojí 55 eur, tedy něco přes 1300 korun. V Marseille za ni dáte ale i víc. Tradiční rybí polévka už rozhodně není jídlem, které by si pravý Marseillan objednal během obědové pracovní pauzy. Dnes je to spíš pokrm pro výjimečné příležitosti, který si Francouzi vychutnávají s rodinou a s přáteli.

Starý marseillský přístav
autoři: Martin Balucha , and
Spustit audio

Související