Toulavým psům v Palestině svitlo na lepší časy. Na Západním břehu vznikl první psí útulek
Pes je podle islámu zvíře rituálně nečisté a není radno se ho dotýkat. Tahle představa je sice všeobecně rozšířená, je ale také hodně nepřesná. Podle některých tradic totiž nařizoval prorok Muhammad dávat vodu toulavým psům a zachránit je tak před smrtí žízní. Obliba domácích psích miláčků v arabských zemích v posledních letech roste. A mění se i přístup k jejich méně šťastným toulavým kamarádům.
Dajána Babišová otevírá vrátka do chodby, ve které je asi desítka kotců. Vládne tu skoro nemocniční čistota, žádný zápach a z každého kotce se k energické majitelce útulku natahují šťastné hlavičky několika krásných pejsků.
„Tuhle fenku si už nějací lidé z Rámalláhu vzali. Ale nesedli si, ona totiž potřebuje hodně trpělivosti, když si má zvykat na nový domov,“ líčí zaujatě Dajána Babišová. „Paní mi pak jedné noci volala, ať si ji zase odvezeme. A když jsem si pro ni přijela, fenka na mě radostí skočila. Byla šťastná, že si ji beru zpátky.“
Z českých útulků jsem měl vždycky pocit, že všichni pejsci chtějí pryč k novým pánům, zdejší psí klienti mi ale připadají s paní Dajánou a jejími pomocníky nadmíru šťastní.
Pomáhají hlavně cizinci a Izraelci
Dajána teď rozdává úkoly pomocníku Kusajovi, aby v kotci vytřel rozlitou vodu a aby umyl jednoho pejska, který se trochu ušpinil. „Tohle jsou bráškové, dokonce se tady v útulku narodili,“ ukazuje majitelka útulku. „Jejich mámu jsme zachránili z Hebronu, někdo ji otrávil, když byla březí. No a pak nám tu povila deset štěňat.“
Se psy, kteří se najdou zranění nebo nemocní, jezdí Dajána do sousedního Izraele, kde jsou dobře vybavení veterináři. A i když už ji znají a dávají jí slevy, je péče nesmírně nákladná.
„Třeba před třemi měsíci porazilo pejska auto a on ležel na silnici zraněný celý den. Na izraelské klinice mi pomohli a spustili kampaň po internetu. Díky ní se podařilo zaplatit všechny náklady na jeho operaci,“ říká Dajána Babišová s vděčností.
Moc by si přála, aby bylo více zájmu ze strany Arabů, ale zatím pomáhají spíše cizinci, kteří v Palestině žijí, a také lidé z Izraele. Ti si také pejsky nejčastěji adoptují. Zdejší chovanci mají své zdravotní karty, jména, jsou očkovaní a někteří sterilizovaní.
Naděje pro deset tisíc psů
Pejsci jsou opravdu krásní, čistí, šťastní. Muhammad, který se o ně stará, teď vypustil z kotce štěňátka a ta mě hned tahají za tkaničky a koušou do nohavic.
„Neřekl bych, že je pes nečistý. Islám říká, že máme ochočovat zvířata a starat se o ně. Alespoň tak mě to učili. Já to cítím tak, že každé zvíře je prostě živá duše.“
„Se psy pracuju už dvaadvacet let. Jsem cvičitel a tady dělám teď všechno. Pejsky cvičím, krmím i čistím,“ říká mi Muhammad. V náručí drží jedno ze zdejších štěňat. „Neřekl bych, že je pes nečistý. Islám říká, že máme ochočovat zvířata a starat se o ně. Alespoň tak mě to učili. Já to cítím tak, že každé zvíře je prostě živá duše.“
Jen v Betlémě a okolí prý žije deset tisíc toulavých psů. Úřady se někdy snaží řešit problém odstřelem, i když je to nelegální. Někteří lidé zase otrávenými návnadami. Tomu se snaží Dajána bránit. Jedinou cestou je prý sterilizace psů. Na takový projekt už prý dokonce našla sponzora.
Útulku obětovala kariéru i všechny úspory
„Pracovala jsem dvacet let v bankách tady v Betlémě. S útulkem jsem začala ještě při práci. Pak nastaly nějaké neshody s vedením banky a já se rozhodla odejít a věnovat se jen pejskům,“ vysvětluje žena, která je teď už skoro dva roky bez práce a, jak říká, všechny své úspory dala do útulku.
Stará se o šedesát psů a platí několik zaměstnanců. „Před týdnem jsem dostala novou nabídku na řídící pozici v bance. Na útulek ale rozhodně zvládnu dohlížet i při tom,” ubezpečuje.
Spojení ženské péče a zkušeností energické bankéřky se v prvním psím útulku v Palestině prostě ukazuje jako velice šťastné.
