Telemarketing

Stanovit hranice kam až může nabízení a prodej zboží po telefonu zajít, se snaží řada zemí. U nás zatím není telemarketing tak rozšířený, jako například ve Spojených Státech, kde každý den firmy uskuteční sto čtyři miliony telefonických hovorů, ve kterých nabízejí svoje služby nebo výrobky. I Češi, ale umí přijmout telefonickou nabídku nebo naopak firmu odmítnout.

Projev obyvatel: Vždycky jsem je dosti slovy odmítla.

Projev obyvatel: Jeden čas hodně často, minimálně jednou za měsíc, ale asi už mají poznámku u mého jména, případně telefonu, že to striktně odmítám, tak už ne.

Projev obyvatel: Tu zkušenost nemám, možná to bude tím, že celej den vlastně nejsem doma, ale asi by mě to obtěžovalo, hodně.

Ministerstvo informatiky se podle ministra Vladimíra Mlynáře rozhodlo přístup k telemarketingu změnit.

Vladimír Mlynář: Lidé, kteří nemají zájem, aby, nebo si vyloženě nepřejí, aby byli obtěžováni telemarketingem, tedy telefonickou reklamou, by měli v budoucnu moci uvést své telefonní číslo do tak zvaného list autu, tedy do seznamu těch, kteří výslovně odmítají dostávat telemarketingovou reklamu a ti, kteří by jí přesto obtěžovali, by se pak dopouštěli přestupku, který by byl sankcionován vysokou pokutou.

Toto opatření bude součástí nového zákona o elektronických komunikacích a dá, podle ministra Mlynáře, lidem možnost, aby se reklamě, která je obtěžuje, bránili. Problém má ale ještě jednu stranu. Kde firmy údaje o lidech získávají? Mohou koupit celé databáze nebo si je mohou sami vytvořit, například podle veřejných telefonních seznamů. Tam najdou celé jméno i s titulem a přesnou adresu. Dostanou se tak až do soukromí člověka.

Karel Noibert: Případy, kdy by neoprávněně někdo zneužíval znalost těch adresních osobních údajů, ty známe z denního tisku. Kdokoliv si chce s vámi vyříkat nebo vyrovnat nějaké účty, tak se podívá do telefonního seznamu a už vám může zazvonit u dveří. A to samozřejmě je velmi špatná praxe.

Říká předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů, Karel Noibert. Připravovaný zákon o elektronických komunikacích, by měl ale řešit i toto. Počítá s tím, že se budeme moci sami rozhodnout, zda chceme být ve veřejném seznamu telefonních čísel uvedeni nebo ne a tato služba bude zdarma. Zákon podle Karla Noiberta odpovídá pravidlům Evropské Unie.

Karel Noibert: V loňském roce Evropský parlament a rada vydali novou směrnici, která vstoupila v platnost 12. července loňského roku a tato směrnice se nazývá O ochraně soukromí a elektronických komunikacích. Tato směrnice upravuje také nakládání s osobními údaji ve veřejných telefonních seznamech.

To se týká pevných linek, ale i mobilních telefonních sítí. A co na tuto možnost říkají lidé, které jsme v naší anketě oslovili?

Projev obyvatel: Měl by mít každý právo, když tam nechci být, tak zadarmo. Chci být, tak budu, mám právo si to zvolit, no. Tam se platí za všechno, ale tohle by mělo být. Když to řekne včas, než je dán do tisku, tak by neměl být, neměl by za to platit.

Projev obyvatel: K čemu je to dobrý, tam nebejt v tom seznamu. Vás nikdo nenajde.

Předpokládám, že toho vy asi nevyužijete?

Projev obyvatel: Né.

Projev obyvatel: Platit za to, že v podstatě člověk chce mít, jako, určitou ochranu osobních údajů, mi přijde jako nadbytečný, že prostě by to mělo být automatický, že se rozhodnu, že prostě nechci, abych byla někde ve veřejném seznamu a ...

Projev obyvatel: Se nemusí snad každý za své jméno stydět. Chápu to, u některých těch celebrit a nebo jak se teď říká, VIP, že tedy nechce, aby byl zveřejněn, ale normální člověk, myslím si, že by se skutečně nemusel stydět za to.

Nový zákon O elektronických komunikacích by vláda měla dostat do konce letošního roku. Pak právní předpis čeká parlamentní maratón projednávání. Ministerstvo informatiky uvažuje, že platit by mohl od poloviny příštího roku nebo od začátku roku 2005.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.