Také potřebujete k jídelnímu lístku slovník?

Před pár dny jsem jedl v jedné restauraci ve Zlíně. Na první pohled nebyla nijak zvláštní, ale pak mě začala pomalu okouzlovat, a proto se s vámi chci podělit o to, co mě potěšilo.

Jídla na velmi krátkém jídelním lístku měla totiž inspirativní až chutná jména. Například těstoviny se středomořskou zeleninou. V mojí hlavě se okamžitě vyrojily vzpomínky na slunce, moře, dovolenou a pohodu. Měl jsem na pokrm velkou chuť a to jsem ani netušil, co za zeleninu tam nakonec kuchař dá. Dále nabízeli míchaný salát s marinovanou hruškou v červeném víně. Další přitažlivý název! Marinování ovoce je sice snadné, ale zní hezky a mně se hned začaly sbíhat sliny.

To, co v jídelníčcích naopak nesnáším, jsou záludné jinotaje a nesrozumitelné názvy. Jména jídel typu tajemství paní vévodkyně nebo proslulý katův šleh ve mně vyvolávají pocity zuřivosti.

Čtěte také

Už vidím, jak bezradný kuchtík zpracovává v potu tváře všechny zbytky z minulého dne. Pořádně je opepří, osolí a přisype pro jistotu i pálivou papriku, aby bylo definitivně zajištěno, že neucítíme opravdovou chuť jídla.

Za druhý nešvar ve tvorbě jídelních lístků pokládám názvy jídel plné neznámých kulinářských výrazů. Mám pocit, že to dělají záměrně někteří kuchaři, kteří chtějí být za každou cenu zajímaví, případně restauratéři, aby mohli vyhnat ceny exoticky vyhlížejících jídel co nejvíce nahoru.

Proč musí říkat marakuja, když existuje český ekvivalent mučenka? Proč psát tajemné švédské slovo gravlax, když jde o plátky uzeného lososa s koprem, typický skandinávský předkrm?

marinovaný losos|foto: FotoosVanRobin, licence Creative Commons Attribution-Share Alike 2.5 Generic

A jablkový clafoutis? Ve slovníku si můžete dohledat, že jde o normální francouzský ovocný koláč nebo spíše bublaninu plněnou většinou třešněmi, švestkami nebo hruškami. Proč to máme hledat ve slovníku?

Gastronomický lingvista, který kreativně připravuje takhle zakuklený jídelní lístek, nemůže být překvapen, že většina lidí se stydí zeptat, co tajemné kulinářské výrazy znamenají. Nechtějí se ztrapňovat.

Neznámý pokrm si tedy nakonec objedná jen pár osamělých experimentátorů, kterým je to fuk. Nebo věří, že jim bude chutnat. Větší část návštěvníků však neznámý pokrm raději přeskočí a hledá názvy jídel, které jasně sdělují, co jim přistane na talíři.

Dnes si nezapomeňte dát před obědem amuse-bouche, jako hlavní chod třeba beef bourguignon a nakonec gelato di fragola.