Svaz školkařů kdysi dosáhl obrovských úspěchů. Jak jsme na tom dnes? Nastiňuje Pavel Halama
Školkařství nelze dělat jako zaměstnání, člověk to musí mít rád. Takový přístup k profesi zastává předseda Svazu školkařů ČR Pavel Halama. A protože si připomínáme 100 let svazu školkařů, tak jsme se třeba dozvěděli, že za Rakouska Uherska i první republiky české země byly školkařskou velmocí. To už ale dnes bohužel neplatí.
„Spousta lidí ani neví, co to jsou školky, a že nějaké existují,“ zdůrazňuje. Přitom jde podle něj o nádherný obor. K tomu ale musíme být povolaní, dělat ho srdcem. Tak, jak tomu bylo před sto lety.
Tehdy totiž prvorepublikový svaz školkařů dosáhl obrovských úspěchů, měl speciální tarify na dráze pro přepravu rostlin nebo nižší daně – vláda zeleň a zahradnický sektor podporovala, a produkce tak byla veliká.
Podpora okrasného školkařství tady z hlediska vlády dlouhodobě není.
Pavel Halama
Dnes svaz podporuje sedm páteřních škol, v každém kraji jedna. Po revoluci ale vzniklo mnoho pseudoškol – obor kuchař, číšník, zahradník. „To není dobré, ve školství je výuka rozptýlená, a pak to nedělá dobrotu,“ vysvětluje.
O smrk asi přijdeme
Stromy prostor ochlazují, vytvářejí stín, vyšší vlhkost, vyčistí vzduch – lépe se nám žije, když je máme. Problémy ale v posledních letech vytváří velké sucho, a tak zřejmě budeme volit teplomilné rostliny i stromy.
Z jihu pěstujeme akáty, dobře odolná proti suchu je slivoň, ale pravděpodobně přijdeme o smrk napadený kůrovcem. „Když je strom ve stresu, tak je daleko více napadaný,“ říká.
E-shop Českého rozhlasu
Šusťákovka, Tetris, Tamagoči. Dětství v devadesátkách mělo něco do sebe.
Michael Rozsypal, moderátor ČRo Plus
Svobodná a divoká 90. léta
Devadesátá léta byla dobou náhle nabyté svobody. Politici i občané se učí zacházet s demokracií, mizí cenzura, bortí se zábrany. Čágo – bélo šílenci!
