Sůl v nitru halštatské hory pomohli pravěkým lidem odhalit jeleni
Bylo jí 29 let, když zemřela mučednickou smrtí. Svatá Barbora je dodnes patronkou horníků. Její svátek si připomněli i horníci z nejstaršího solného dolu na světě v hornorakouském Halštatu. Byla u toho i reportérka Mária Pfeifferová.
Oslavy svátku svaté Barbory začínají v Halštatu mší. V první řadě lavic kostela Nanebevzetí Panny Marie sedí i hornický předák Axel Palik. Svou práci dělá už třicet let a v rodině je třetí generací horníků.
„Barbora je naše patronka a ochránkyně, je pro nás velmi důležitá a my si svou tradici chráníme,“ zdůrazňuje. „Hornické řemeslo je sice méně fyzicky náročné než dřív, ale stále nebezpečné. Musíme horu respektovat, ta práce je jedinečná, ale může se nám přihodit cokoliv.“
Víc než sůl vydělávají turisté
Čtěte také
Slavnostní mše se účastní i starosta Halštatu Alexandr Scheutz, který si s chutí zazpíval hymnu horníků a uctil památku svaté Barbory.
„Jsou tady dva aktivní doly, kde pracuje už jen třicet pět horníků, protože teď už většinu práce zastanou stroje. Dalších padesát lidí pracuje v turismu v expozici Saltwelt, která tisíciletou tradici lidem představuje ve vytěžených štolách přímo v hoře,“ popisuje.
„Produkce soli je v Rakousku velká, ale už bychom si solný byznys neuměli představit bez turistů, kterých jsou tady ročně statisíce.“
Nevzdala se víry a přišla o hlavu
Průvodkyně Alexandra, která se v Halštatu narodila, mi vypráví, jak vznikla legenda o svaté Barboře.
„Barbora žila ve 3. století v Nikodémii v Malé Asii. Podle legendy se dívka chtěla stát křesťankou, ale její otec s tím nesouhlasil. Protože Barbora u své víry zůstala, otec ji na tři roky zavřel do věže, a když se víry nevzdala ani poté, sťal jí hlavu.“
Čtěte také
Proto dnes na uniformě horníka najdete 29 knoflíků, právě ve dvaceti devíti letech totiž jejich patronka zemřela mučednickou smrtí. Tři horní knoflíky horník nikdy nezapíná jako vzpomínku na tři roky věznění svaté Barbory.
Tajemství nitra hory
Z kostela s Alexandrou pokračuji procházkou po sedm tisíc let staré obci Halštat. Sůl se tady těží už 6 tisíc let a společně s pohořím Dachstein a Solnou komorou patří ke Světovému dědictví UNESCO.
„Stojíme na břehu jezera a tady přímo nad námi je hora Salzberg, patří k pohoří Dachstein, ale jen v této jedné hoře je sůl,“ ukazuje Alexandra. „Lidé před 7 tisíci lety samozřejmě nevěděli, že je uvnitř. Zvenku sůl nevidíte.“
Kam chodí pít jeleni
„Přišli na to tak, že si v té době sběrači a lovci všimli, že si zvířata vybírají k pití jen některé prameny. Byli zvědaví, proč chodí jeleni pít jen někam. Jak voda vyvěrala z hory, na některých místech byla lehce slaná a to zvířatům chutnalo.
Obyvatelé Halštatu se vydali horu zkoumat s velmi primitivními nástroji zhotovenými z parohů jelenů. Nebyla to moc efektivní metoda, zlepšila se až později – s příchodem doby bronzové 1500 let před Kristem. Tehdy se lidé dostali do hloubky až sto metrů a vytvořili první štoly. Začali dobývat sůl, kterou používali hlavně na vaření a ke konzervaci masa.
Související
-
Číňané chtějí okopírovat rakouské městečko Hallstatt
Z asijských turistů si Češi někdy dělají legraci kvůli jejich frenetickému obdivování památek, a to s fotoaparátem v ruce. Někdy však pouhá fotka nestačí. Rakouské ...
