Studenti stávkují za klima. Zbývá nám šest let, než se klima začne zásadně měnit, varuje klimatolog
Studenti z devíti českých univerzit budou tři dny stávkovat za ochranu klimatu. Uskupení Univerzity za klima po roce znovu organizuje workshopy, přednášky a nocování na fakultách. Podle vysokoškoláků stále nevyužíváme dostupná, vědou doporučená řešení změny klimatu. „Změna klimatu neznamená jenom to, že v průměru bude tepleji, ale že se posunou klimatické parametry extrémního počasí, že se s ním budeme potkávat častěji,“ upozorňuje Miroslav Trnka, bioklimatolog Akademie věd.
Česko v posledních letech zažilo extrémní sucho, které z větší části můžeme přičíst na vrub změně klimatu kromě přirozené variability.
„Zažili jsme povodně, byť už se to zdá být dvě desetiletí, tak nedávná studie upozornila na to, že střední Evropa je jedním z regionů, kde kromě sucha jsou četnější i povodně. A česká krajina je požehnaná tím, že na extrémy příliš netrpí. Ale o to víc by nás mělo zajímat, pokud by se to v budoucnu mělo měnit,“ říká Miroslav Trnka.
Čtěte také
Podle něj studentská stávka patří k důležité diskuzi mladé generace, současných studentů se totiž otázka změna klimatu dotýká – celý jejich profesní život se bude odehrávat ve znamení měny klimatu.
Růst HDP není vše
„To, že se o tyto otázky zajímají a berou to vážně, je důležité, je to součást politického diskursu,“ říká Trnka s tím, že problémem je, že se společnost zaměřuje primárně na růst HDP jako na číslo, které shrnuje řadu věcí – investice, vládní výdaje a spotřebu – ale neodečítají se z toho environmentální náklady.
„Kdybychom to dělali, tak máme podstatně lepší kompas, jestli naše politiky vedou ke zlepšení kvality života, nikoliv pouze ekonomického indikátoru, který zdaleka nevypovídá o celé skutečnosti,“ dodává.
Rychlost je důležitá
Zpráva mezinárodního panelu pro klima mluví o nutnosti rychlých a zásadních změn, pokud chceme uchránit relativně bezpečné klima a přírodní rozmanitost. Jak důležitá je v tomto ohledu rychlost?
Čtěte také
„Rychlost je velmi důležitá. Existuje něco jako uhlíkový rozpočet, to znamená, kdybychom chtěli udržet oteplení do jednoho a půl stupně a vyhnout se tím nejvýraznějším nebo zásadním změnám, na které se už budeme těžko adaptovat, zbývá nám zhruba 250 gigatun emisí. Ročně vyprodukujeme asi 40 gigatun emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů, a tím pádem nám v podstatě zbývá 6 let, když budeme emise snižovat lineárně, tak nám zbývá zhruba 12 let. Můžeme ten rozpočet ale utratit rychleji.“
„Jde o to, že jeden a půl stupně velmi pravděpodobně překročíme. Otázka je, jestli udržíme oteplení pod dva stupně a to s sebou ponese prostě další náklady, nejenom na to snižování emisí, které se prostě stává těžší a protože začínáme z vyššího prahu, ale současně budeme muset nést adaptační náklady a náklady na škody, která zní na klimatu způsobem,“ vysvětluje Miroslav Trnka.
Související
-
„Vytáhli na nás mačety a házeli kamení.“ Za deset let zemřelo na dva tisíce ochránců klimatu
Za poslední desetiletí byly podle dat organizace Global Witness ve světě zavražděny skoro dva tisíce ochránců klimatu a životního prostředí. Poslechněte si celou reportáž.
-
Lidé mokřady vnímali jako líhniště komárů, přitom jde o obrovskou zásobárnu vody, říká ekoložka
V 20. století zaniklo 1,9 kilometrů mokřadů po celém světě, to je 24 rozloh České republiky, upozorňuje ekoložka Kateřina Berchová-Bímová.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.