Štěpán Pírko - komoditní analytik

Štěpán PÍRKO, komoditní analytik společnosti Colosseum:
Dobrý den.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak proč je dnes cena zlata nejvyšší v historii? Těch tisíc dolarů za unci.

Štěpán PÍRKO, komoditní analytik společnosti Colosseum:
Důvodů, které za tím stojí, je celá řada. Bohužel asi není zde prostor, abych je úplně všechny do detailu popsal.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Trvalo by to dvacet minut.

Štěpán PÍRKO, komoditní analytik společnosti Colosseum:
Trvalo by to několikrát dvacet minut. Budu se snažit být stručný. Tím asi nejdůležitějším důvodem z mého pohledu je, že ve světě je příliš mnoho peněz a příliš málo zlata, kdyby se takto to dalo shrnout. Světové centrální banky už od devadesátých let se snažily každou finanční krizi a každý pokles ekonomiky zahasit tím, že pumpovaly do ekonomiky velké množství peněz v čele s americkým FEDem, ale jsou to i jiné centrální banky, a také zvyšování peněz v oběhu podporují komerční banky, které, vidíme to například v Čechách, objemy úvěrů rostou meziročně o desítky procent a takto to funguje i v jiných zemích, takže na světě je stále více peněz a zlato je něco, co v historii vždycky plnilo nějakou funkci těch skutečných peněz a nedá se jen tak natisknout jako peníze zlato. Je velmi těžké ho vytěžit, a proto nabídka zlata zůstává velmi podobná, těžba se příliš nezvyšuje, naopak se dokonce snižuje a peněz v oběhu je meziročně o řádově deset až patnáct procent více, nabídka peněz roste, pokud se podíváme na oficiální statistiky centrálních bank světa, tak i včetně České republiky peníze stále narůstají a ty reálné věci, i včetně dalších komodit, zas tak nenarůstají, proto jejich cena jde nahoru.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Když mluvíte o tom, že se zvyšuje množství peněz v oběhu, tak měla na cenu zlata vliv i ta poslední ohlášená, a myslím, že i posluchači Radiožurnálu oni vědí, injekce americké centrální banky?

Štěpán PÍRKO, komoditní analytik společnosti Colosseum:
Určitě. Americká centrální banka se snaží posledních několik měsíců ještě více než předtím a každý tento její krok podporuje cenu zlata i drahých kovů a komodit obecně, protože se zvyšuje množství peněz.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Je to vůbec důležité, že zlato stojí tisíc dolarů za unci, anebo to je prostě fakt, se kterým světové trhy tak nějak počítají, ale nic moc jiného to neznamená.

Štěpán PÍRKO, komoditní analytik společnosti Colosseum:
Pro běžného spotřebitele to na jednu stranu není zas tak bolestivé jako například cena ropy. Zlato víceméně se používá v průmyslu ve velmi zlomkových množstvích v různých výrobcích, třeba v elektronice, takže i kdyby cena zlata šla na desetinásobek od současné úrovně, tak to spotřebitel příliš nepocítí. Co je však trochu více varující, je, že zlato je považováno za určitý indikátor inflace a to, že cena zlata tolik vyrostla a neustále roste, letos o desítky procent, tak to znamená, že nás čeká zvýšená, období zvýšené inflace, to znamená, že cena našich peněz, které máme v peněžence, bude klesat nebo respektive klesá, relativně, já tomu říkám trochu iluze bohatství, relativně všichni se cítí bohatší a v peněžním vyjádření je tady mnoho milionářů, mnoho miliardářů, ale cena těch peněz neustále klesá, takže v reálu to skutečné bohatství je daleko menší, než vypadá v penězích.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mimochodem, když bychom se, a to mě inspirovalo teď, co jste říkal o té iluzi bohatství, když bychom se podívali zpátky do první republiky, tak pokud se úplně nepletu, zákonem někdy z konce dvacátých let byla narovnána hodnota koruny k nějakému množství zlata. Je to i dnes nebo dá se to srovnat, kolik by česká koruna byla vyjádřena ve zlatě?

Štěpán PÍRKO, komoditní analytik společnosti Colosseum:
To jste přesně uhodil hřebíček na hlavičku, protože to je právě na tom ta paradoxní situace, že v celé historii lidstva peníze buď byly přímo reprezentovány zlatem nebo stříbrem, anebo poté, co vznikly papírové bankovky, tak byly podložené nějakým množstvím právě něčeho hmatatelného, omezeného, co se nedá jen tak natisknout, a to trvalo až prakticky do sedmdesátých let dvacátého století, kdy se rozpadl takzvaný Brettonwoodský měnový systém, kdy dolar byl podložen zlatem a všechny ostatní měny světa významné byly navázány fixně na dolar. A to se rozpadlo a od té doby peníze jsou, dá se říct, pouhé papíry a veškerá jejich hodnota je pouze důvěra lidí v ty peníze a v ty vlády, které ty peníze a centrální banky emitují, takže to je taková, řekněme, bezprecedentní situace.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A pardon, jenom, že vám skočím do řeči, a to i přesto, že jestli se úplně nepletu, ve sklepích České národní banky je zhruba čtrnáct tun zlata?

Štěpán PÍRKO, komoditní analytik společnosti Colosseum:
No, pokud se podíváme, jakou toto zlato má hodnotu a kolik je českých korun v oběhu, tak je to naprosto nesrovnatelné a peníze české nejsou rozhodně kryty zlatem, ani peníze žádné jiné ekonomiky nejsou v současnosti kryty zlatem. To množství zlata je opravdu zanedbatelné.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká zatím v těchto Dvaceti minutách Radiožurnálu Štěpán Pírko, komoditní analytik společnosti Colosseum. Když se zlato na světových trzích obchoduje, tak se obchoduje reálně, takže se ten kov někde přesouvá, anebo jsou to virtuální obchody?

Štěpán PÍRKO, komoditní analytik společnosti Colosseum:
Dochází k různým typům obchodů, obchoduje se i na takzvaném spotovém trhu, kdy skutečně to fyzické zlato zatím obchodem stojí, nemyslím si, že se úplně přesouvá, spíš jde o to, že nějaká banka uchovává zlato ve svých sklepích a vydá určité potvrzení, že to zlato má, pak se s tím potvrzením může obchodovat. Nejrozšířenější a, řekl bych, pro běžného občana je velmi dostupná možnost, jak obchodovat zlato, je například přes futures kontrakty, anebo přes určité certifikáty, anebo přes i fondy, jsou v současné době fondy, které vytvoří určitý, určité sdružení peněz, určité nakumulování peněz, nakoupí za ty peníze zlato a potom vy si koupíte běžnou akcii tady toho fondu a ta roste, nebo klesá s tím, jak roste hodnota zlata, nebo klesá.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mimochodem, futures kontrakty, to je docela jaksi často i v těch více laických článcích zmiňované sousloví. Co to přesně znamená?

Štěpán PÍRKO, komoditní analytik společnosti Colosseum:
Futures kontrakt je burzovní obchod, jsou, po světě jsou takzvané futures burzy a ty vznikly za účelem toho, aby producenti a naopak odběratelé si mohli zajišťovat cenu do budoucna, cenu různých komodit, jako je ropa, jako je zlato a tak dále. A ten futures obchod znamená, že já v současné době můžu prodat, nebo naopak nakoupit určitou komoditu, například zlato k určitému budoucímu termínu dodání. A s těmito jako by smlouvami se obchoduje a já když dnes nakoupím futures na zlato, tak například je to jeden ten kontrakt, je sto trojských uncí, zhruba tři kilogramy zlata s dodáním v červnu. To dodání tam trošku mate.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Není to tak, že by vám někdo domů přivez tři kila zlata.

Štěpán PÍRKO, komoditní analytik společnosti Colosseum:
Přesně tak, přesně tak. Tam devadesát osm procent obchodu tady na těch futures burzách vůbec nekončí dodávkami a pouze jsou to finanční transakce i pro ty skutečné fyzické dodavatele a odběratele. Oni na té burze pouze si finančně zajišťují některé své dodávky a ve skutečnosti k těm fyzickým transferům nedochází přes tu burzu, ale od svých běžných dodavatelů nebo, nebo odběratelů.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Když hovoříme o zlatu jako o standardní komoditě vzhledem k tomu, že již zlatem nejsou podepřeny nebo nejsou jaksi v množství zlata odraženo, není odraženo množství papírových peněz, tak je možno srovnat zlato jako komoditu například s ropou? Je například cena ropy či cena zlata na sebe nějakým způsobem navázána?

Štěpán PÍRKO, komoditní analytik společnosti Colosseum:
Do určité míry jsou velmi provázány tyto dvě komodity, protože obě dvě, obě dvě jsou určitým barometrem inflace, pokud cena ropy roste, tak se přes, přes naftu a přes další, další různé místa probublává cena ropy do ekonomiky, do cenové hladiny, když se zdraží ropa, zdraží se nám topení, zdraží se nám doprava rohlíků do obchodu a tak dále, zdraží se plasty, takže cena ropy do značné míry určuje míru inflace a zlato naopak reflektuje tu míru inflace, takže když inflace se očekává, že bude vysoká, tak cena zlata zpravidla roste a naopak.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Cena ropy alespoň podle mého laického názoru není určována zcela a jen trhem, už jenom z důvodu toho, že minimálně sdružení OPEC jaksi hýbe s množstvím těžené ropy a tak dále a tak dále a ten trh ovlivňuje. Existuje nějaký podobný hráč, co se zlata týče, nějaká opravdu velká celosvětová těžařská společnost, která může například přísun zlata do oběhu přidusit, anebo naopak popohnat?

Štěpán PÍRKO, komoditní analytik společnosti Colosseum:
Není, na trhu se zlatem není zas až takový hráč, jako typu OPECu, nicméně ta produkce zlata se zejména v posledních letech výrazně konsoliduje do rukou menšího počtu subjektů, firmy, větší firmy skupují menší firmy a nakonec to všechno koupí Číňané, jak říkám s oblibou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To tak opravdu je, nebo to je nadsázka?

Štěpán PÍRKO, komoditní analytik společnosti Colosseum:
Tak je znát obrovská finanční síla Číňanů z toho, jak tím že exportují zboží a dostávají se jim zpět peníze, tak v současné době Čína drží největší devizové rezervy ze všech zemí na světě.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A jenom, pardon, kdybychom předpokládali, a to je opravdu velice hypotetická úvaha, kdyby Číňané skoupili většinu zlatých zásob na světě, tak by se stalo co?

Štěpán PÍRKO, komoditní analytik společnosti Colosseum:
No, oni se samozřejmě snaží, oni ..., čínská centrální banka se snaží zvyšovat podíl zlata ve svých devizových rezervách, protože samozřejmě vidí, že ty dolary, které tam mají, takže výrazně klesají a zatímco zlato je trošku větší a lepší uchovatel hodnoty, ale oni nemají možnost nakoupit, že by na trh zadali objednávku a nakoupili za deset procent svých devizových rezerv zlato, to prakticky není možné, to by trh se zlatem posílil o desítky, možná o stovky procent. Prakticky není tolik prodávajících, kteří by jim to zlato prodali.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká v těchto Dvaceti minutách Radiožurnálu, ve kterých hovoříme zejména o zlatě, analytik společnosti Colosseum Štěpán Pírko. Proč je vlastně zlato a téměř vždy bylo komoditou, do které je vhodné investovat, a jejíž hodnota téměř, až na nějaké výkyvy, neklesá? A druhá část té otázky je, v jakých případech hodnota zlata klesá? Ale tak, prosím, tu první část.

Štěpán PÍRKO, komoditní analytik společnosti Colosseum:
Zlato je zajímavé tou vlastností, že je omezené, že je vzácné, nelze ho vyrobit, nelze ho snadno nalézt a vytěžit, a právě tady ta vlastnost předurčila tuto komoditu k tomu, že po celou dobu historie lidstva reprezentovalo zlato peníze, je snadno i přesunovatelné, dá se schovat, není velké objemem, takže má určité vlastnosti, které žádné jiný, žádný jiný prvek nemá.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
S ropou by se to špatně dělalo, to je pravda.

Štěpán PÍRKO, komoditní analytik společnosti Colosseum:
Přesně tak. A proto si zachovává tuto peněžní vlastnost po celou dobu historie. A pokud se podíváme, co za jednu unci zlata se dalo koupit před dvěma tisíci lety a co se dá koupit teď, tak je to velmi podobné, co se týče třeba potravin a věcí, které jsou srovnatelné s historií. Takže to je věc, která je jistá. Navíc druhou vlastností zajímavou u zlata je to, že všechny ostatní majetky jsou něčím, jsou vždycky závazek někoho druhého, kromě třeba pozemků. Ale pokud si koupíte dluhopis, někdo vám dluží, může zkrachovat, pokud si koupíte akcii, může zkrachovat, pokud uložíte peníze do banky, banka může zkrachovat, i státy můžou zkrachovat, není to tak dávno, když Rusko vyhlásilo default vlastně, že nesplatí svoje dluhopisy.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ano.

Štěpán PÍRKO, komoditní analytik společnosti Colosseum:
A to je velmi civilizovaná země. Stává se to dnes a denně. A proto zlato je něco, co nemůže zkrachovat, a to je v současném světě, který je dost nejistý, velmi ceněnou vlastností, a proto všichni zlato chtějí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu, když říkáte, že nějaký dluhopis, že by ta banka mohla například zkrachovat nebo ten, ta banka, která drží váš úvěr a tak dále, banky, jak jste sám říkal, ve svých sklepích mají ty zásoby zlata, tak když už si já koupím teda nějaké zlato, tak ta banka může zkrachovat a co s tím zlatem potom bude?

Štěpán PÍRKO, komoditní analytik společnosti Colosseum:
No komerční banky, komerční banky, nemyslím tu naší Komerční, ale víceméně banky kromě centrálních, nedrží nějaké velké zásoby zlata, rozhodně to, kolik mají peněz ve svých bilancích, vůbec nekoresponduje s tím, že by to bylo něčím kryté zlatem a tak dále. Takže tam ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Znamená to, že zásoby, světové zásoby zlata se skrývají zejména pod státními institucemi, tedy pod centrálními bankami?

Štěpán PÍRKO, komoditní analytik společnosti Colosseum:
Přesně tak. Největší držitelé zlata na světě historicky jsou centrální banky. Ještě já bych se vrátil k té druhé části, abychom ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Určitě. Ano.

Štěpán PÍRKO, komoditní analytik společnosti Colosseum:
... jak jsme mluvili, jak je to zlato výhodné a že to je totální jistota.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
V jakém případě klesá hodnota zlata?

Štěpán PÍRKO, komoditní analytik společnosti Colosseum:
Přesně tak. Zlato si prožilo své velmi krušné období například od roku 80 do roku 99, takže velmi dlouhé období zhruba devatenácti let, kdy jeho cena klesla z nějakých zhruba osm set padesáti dolarů na dvě stě padesát dolarů, takže v té době to byla jedna z nejhorších investic a byla to, bylo to období, kdy právě klesala míra inflace a klesaly úrokové míry ve světě, a to je období, kdy bylo to období prosperity, relativní jistoty, takže zejména v těch devadesátých letech, takže tady v tom období, kdy inflace klesá, tak zlato není zas tak dobrou investicí. Můžete na něm i prodělat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ještě jednou si připomeňme, že Štěpán Pírko, analytik společnosti Colosseum, je hostem těchto Dvaceti minut Radiožurnálu. Když už hovoříme o komoditách jako takových, tak chci se vás zeptat ještě na jednu věc, která tak nesouvisí se zlatem, souvisí spíše s ostatními komoditami a zejména s ropou. 17. února bylo oficiálně spuštěno obchodování na íránské ropné burze. Kolem této burzy se říká mnoho věcí, například to, že odmítá obchodovat v dolarech, chce kótovat všechny obchody na euro a že to je určitý útok na americkou dolarovou ekonomiku. Je to tak?

Štěpán PÍRKO, komoditní analytik společnosti Colosseum:
Ten motiv Íránců, který zatím, který jste zmínil, tak určitě je jedním z hlavních jejich motivů, proč tohle to dělají. Nicméně druhou otázkou je, jaký bude jejich úspěch tady v tom počínání. Zatím se zdá, že ..., ono to není tak jednoduché, abyste přesvědčil tisíce velkých nadnárodních firem, aby si otevřely účet někde v Íránu a obchodovaly miliardy a desítky miliard dolarů někde v ekonomice, která je pod embargem Spojených států, nejsilnější ekonomiky světa, takže ono to není tak jednoduché a ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A nedoufají čirou náhodou, že přitáhnou zejména země Středního a Blízkého východu, to znamená ty nejsilnější ropné producenty?

Štěpán PÍRKO, komoditní analytik společnosti Colosseum:
Ti určitě by tam hrály významnou roli, ale na druhou stranu burza je, stejně jako přitáhne prodávající, tak musí přitáhnout nakupující, a to jsou velcí spotřebitelé ropy, a je to opravdu těžké, aby někdo, kdo obchoduje v Londýně, se najednou přesunul do Íránu, není ta situace politická a bezpečnostní, si myslím, že není tak uzrála na to, aby to bylo velmi reálné, aby se tam přesunuly světově významné objemy v obchodu s ropou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A teď, kdybychom fabulovali, že by se Íráncům podařilo přitáhnou jak prodávající, tak kupující a že by se opravdu drtivá většina těch obchodů prováděla v eurech. Mělo by to nějaký vliv na kondici americké ekonomiky?

Štěpán PÍRKO, komoditní analytik společnosti Colosseum:
Špatně by z toho vyšel určitě americký dolar, protože by díky poklesu těch obchodů v dolarech by byl menší zájem o tuto měnu, nicméně myslím si, že americký dolar už je na tom špatně i bez tohoto, bez tohoto faktu, takže jenom by to zhoršilo jeho situaci. Nicméně to, jak se o tom hovoří někdy právě tady v těch médiích z Blízkého východu, že to bude kolaps dolaru, já si myslím, že to ..., že i kdyby se to povedlo, že to zas až tak významný dopad na dolar mít nebude, bude to jeho oslabení, ale ne kolaps nebo zánik.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak, takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu zejména o komoditách, naposledy jsme hovořili o ropě a o íránské ropné burze, ale zejména jsme hovořili o tom, proč a za jakých okolností prorazilo zlato historickou hodnotu tisíce dolarů za jednu trojskou unci. Mým hostem byl Štěpán Pírko ze společnosti Colosseum. Děkuju, že jste přišel. Díky. Na shledanou.

Štěpán PÍRKO, komoditní analytik společnosti Colosseum:
Taky díky. Na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
U mikrofonu byl také Martin Veselovský. Přeji vám příjemný podvečer a příjemný víkend. Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.